Tři otázky pro

Slávku Kopeckou, nakladatelku, spisovatelku 

1/ Patříte k vůbec prvním nakladatelkám u nás. Začala jste hned úspěšně?

Nikoliv, učila jsem se za pochodu a párkrát jsem dostala přes hubu. Jenže jsem měla životní štěstí, že si mě ke společné práci na vzpomínkách vybral herec Jiří Sovák. Měla jsem za sebou už tři knížky s Jiřinou Bohdalovou, velmi populární herecké kuchařky, jenže ty jsem – bohužel – nevydala sama.

Tu odvahu jsem tenkrát neměla, což dodnes pokládám za svou chybu. Až s Jiřím Sovákem v zádech jsem po hlavě skočila do nakladatelování. Psala jsem jeho náramné historky a přitom jsem se učila jednat s tiskárnami, s grafikem, s korektorem… Ledacos jsem uměla z novin, ale když pak máte sáhnout do vlastní kapsy a platit – je to už jen a jen na vaší odvaze (protože kapsa není nikdy úplně plná a vydávat knížky je zkrátka drahej špás).

2/ Měla jste ale dobrou ruku a štěstí…

Ano, jsem osudu vděčná. Vím, že už nikdy nebudu mít větší nakladatelský úspěch než byly zmíněné čtyři vzpomínkové knížky s Jiřím Sovákem. Prodalo se jich – a to říkám s pýchou – milion výtisků. Byla jiná doba, jiné ceny knížek, jiné distribuční rabaty… ale já si „zadělala“ na dobrou podnikatelskou pověst a dostala jsem mnoho dalších výtečných nabídek, z nichž se pak narodily pěkné knížky: Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka, Jiřího Líra, Jiřiny Steimarové… těch titulů je kolem stovky.

3/ Co je na profesi nakladatele – dle vás – nejtěžší?

Odhadnout úspěch na trhu. Mít chladnou hlavu a prst na tepu kupujících. Nepřehnat a nepodtrhnout, být v obraze. Protože: krok hodně vedle a… jste vedle jak ta jedle. Dnes není problém knížku vymyslet, sepsat, naložit, ozdobit, vydat… problém je: prodat ji. Prodat ji v nákladu, který vydáte, odhadnete, nepřepálíte. Je to kus kumštu, chce to být v realitě, naslouchat a vědět, komu knížku posíláte – kdo ji koupí. Znát cenu trhu, zboží, vědět, co čtenáři chtějí a co ne…

red

Foto: archiv Slávky Kopecké