Závislost na kouření – diagnóza F17

Kuřácí si mnohdy ani nepřipouští, že jejich závislost na tabáku je vlastně nemoc. Podle mezinárodní klasifikace Světové zdravotnické organizace se značí jako diagnóza F17.

Při kouření vdechujeme množství jedovatých plynů, mezi které patří zejména oxid uhelnatý, formaldehyd, aceton, vynylchlorid, kyanovodík, sirovodík a amoniak. Některé jsou dokonce radioaktivní. Každé vdechnutí kouře má trojí účinek:

1. Plyny dráždí plíce, což způsobuje vyšší produkci hlenu.

2. Kouření oslabuje schopnost imunitního systému napadat škodlivé bakterie a viry.

3. Nikotin ochromuje přirozený čistící mechanismus plic; vytváří se v nich vrstva hlenu a kuřák se tak stává mnohem náchylnějším k bakteriálním a virovým infekcím. Kouření může vyvolávat nebo zhoršovat mnohá onemocnění, především:

Nemoci srdce a cév 

Až čtvrtina onemocnění ischemickou chorobou srdeční vyvolána nikotinem, a právě na kardiovaskulární choroby v ČR umírá více než polovina lidí. Náhlá smrt při srdečních a mozkových příhodách se vyskytuje přibližně desetkrát častěji než u nekuřáků.

Chronické plicní choroby

Vznik bronchitidy nebo rozedmy plic je ze tří čtvrti podmíněn kouřením.

Nádorová onemocnění

Riziko rakoviny plic je u lidí, kteří kouří zhruba dvacet let dvacet cigaret denně, po dosažení  45 let až dvacetkrát vyšší, než u nekuřáků.

Epidemiologické studie prokázaly souvislost kouření se vznikem rakoviny hrtanu, dutiny ústní, jícnu, (zde hlavně ve vazbě s konzumací alkoholu), močového měchýře, slinivky břišní, ledvn a děložního čípku.

Kouření způsobuje celkově  a třetinu všech nádorových onemocnění. Pokud by všichni lidé přestali kouřit, klesl by během dvaceti let výskyt  všech druhů zhoubných nádorů přibližě o třetinu.

Dnes už víme, že nejvíc kuřáků nezemře na rakovinu plic, (i když je až z 90% způsobena kouřením), ale na srdečně cévní nemoci, především na infarkt, a to zejména ve středním věku.

Důsledky kouření

I v případě, že se nerozvine ischemická choroba srdeční či rakovina, ovlivní každá vykouřená cigareta negativně zdraví. Souvisí to s přímým působením nikotinu na mozek a nervový systém. Tělo produkuje více stresových  hormonů, což způsobuje zrychlení srdečního pulzu a zvýšení krevního tlaku. Především ale kouření vede k zužování tepen a cév v celém těle. Co to může způsobit:

Pokožka: podstatně rychleji se tvoří vrásky. To je jeden z důvodů, proč nikotin podporuje stárnutí kůže.

Srdce: výsledkem bývá bolest na hrudi nebo infarkt myokardu. Nikotin zvyšuje náchylnost  srdce k arytmiín, a tím i riziko náhlé smrti.

Mozek: může vyvolat mozkovou mrtvici.

Ruce a nohy: nedostatečné prokrvení se projevuje  přinejmenším tím, že máme neustále studené končetiny. V některých případech, zvláště u diabetiků, může vést až ke sněti a k amputaci.

Pohlavní orgány:  snižuje se množství krve, která přitéká do pohlavních orgánů. U mužů to vede velice často k erektivní  dysfunkci.

Smyslové orgány: nikotin prokazatelně  nepříznivě působí na smyslové orgány chuti, hmatu a čichu.

Neplodnost: kuřačky mají až 3x větší pravděpodobnost, že neotěhotní, či že se dítě narodí s nízkou porodní váhou. Mužům tabák snižuje  množství a pohyblivost spermií.

Menopauza: u žen, které kouří, nastupuje téměř o dva roky dřív a mívá složitější průběh.

Imunita: nikotin způsobuje, že tělo tvoří nadměrné množství kortizolu, látky, která zhoršuje imuntní systém.

Již po několika dnech zanechání kouření bude zdravější

K čemu dojde bez nikotinu:

za 48 hodin...................zlepší se výrazně čich a chuť

za 72 hodin...................vyčistí se dýchací cesty, kašláním dojde    k odstranění hlenů

za 10 týdnů..................lepší prokrvení zvýší fyzickou odolnost

za 3-9 měsíců..............zlepší se funkce plic

za 1 rok........................klesne riziko nemoci z kouření

za 5 let.........................riziko infarktu myokardu je poloviční

za 10 let.......................na polovinu se sníží riziko rakoviny plic, u infarktu se rovná nekuřákům