Každý z nás se může náhle stát svědkem dopravní nehody, úrazu, tonutí, infarktu či dalších situací ohrožujících zdraví i život člověka. Jak se v takové chvíli zachovat? Záchrana postiženého může totiž záviset právě jen na nás.
Zásada č. 1: okamžitě a s rozvahou zasáhnout u stavů bezprostředního ohrožení života!
Naprosto nezbytné je zajistit tři základní životní funkce:
1) zprůchodnit dýchací cesty a udržet je volné
2) dýchání je v případě potřeby nutné obnovit a udržovat umělým dýcháním
3) udržet krevní oběh zastavením krvácení
Co budeme potřebovat?
Dobře vybavená lékárnička obsahuje řadu užitečných pomůcek, ale ne vždy ji máme po ruce. Pokud je to nutné, dá se použít cokoli a improvizovat.
Základní pravidla
Nepokoušíme se druhé hrdinsky zachraňovat. Nepřibližujeme se proto k zraněnému, můžeme-li se dostat do nebezpečí (úraz elektrickým proudem).
Důležité je chránit se před infekcí, protože ta hrozí i při malých poraněních. Ochranu zajistí především mytí rukou a gumové rukavice, zvlášť při ošetření otevřených ran (hepatitidy B a C a vir HIV se šíří krví).
O životě rozhodují minuty
Včasně zavolání záchranné služby je zásadní, proto se musíme správně domluvit s operátorem a sdělit všechny důležité informace v co nejkratším čase.
Jak postupovat:
> zřetelně vyslovíme svoje jméno a oznámíme, že poskytujeme první pomoc
> sdělíme své telefonní číslo
> popíšeme přesné místo nehody – město, ulici a pro lepší orientaci umístění některých bodů (obchod, křižovatka ap.).
> podáme informace o počtu zraněných, věku a pohlaví postižených, typech zranění.
Nejdříve se zabýváme těmi, kdo jsou nejvážněji zraněni. Nehýbáme s postiženým, pokud to není zcela nutné. Neopatrná manipulace totiž může podstatně zhoršit jeho zranění.
S jakými situacemi se můžeme v každodenním životě nejčastěji setkat?
Bezvědomí
Je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a bezprostředně ohrožuje život člověka, především udušením. Nejčastějším příčinami je otřes mozku, dušení, tonutí nebo infarkt.
Příznaky:
> Postižený leží zhroucený, má zcela povolené napětí svalů, tedy i závěs jazyka, který vlastní vahou zapadá a uzavírá přístup vzduchu do dýchacích cest a dochází k dušení.
> Nereaguje na vnější podněty – slovní ani mírně bolestivé.
První pomoc
-
pokusíme se navázat kontakt oslovením, zatřesením
-
zkontrolujeme ústní dutinu a popřípadě ji vyčistíme
-
uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy nebo trojitým manévrem (1. předsunutí dolní čelisti, 2. otevření úst, 3. mírný záklon hlavy)
-
zjistíme, jestli dýchá (poslechem, pohledem, pohmatem)
-
zkontrolujeme tep
-
není-li poraněná páteř, uložíme zraněného do stabilizované polohy
Stabilizována poloha na boku
Umožňuje volné dýchání a zabraňuje vdechnutí zvratků. Bezvědomého tak uložíme po ošetření viditelného poranění a po zjištění, že normálně dýchá.
Krvácení
Zástava masivního krvácení je základním krokem. Při poranění velké tepny je život ohrožen během několika desítek vteřin. Každá prodleva může výrazně zhoršit celkový stav. Náhlá ztráta třetiny objemu krve (asi 1,5 l) vyvolává šok.
Tepenné krvácení
> krev má světle červenou barvu, protože je okysličená
> vystřihuje z rány pod tlakem, proudem, pulzuje
První pomoc:
Zastavíme ho tak, že stiskneme tepnu přímo v ráně, nebo pomocí tlakových bodů, přiložením tlakového obvazu či pomocí zaškrcovadla na končetinách
Improvizace:
Při přiložení tlakového obvazu můžeme použít dva čisté (a pokud možno vyžehlené) kapesníky a šátek. Jeden kapesník přiložíme na ránu, druhý svineme do úzké ruličky, a tím vytvoříme tlakovou vrstvu. Nakonec vše připevníme šátkem.
Žilní krvácení
> krev je tmavá, odkysličená
> z rány volně vytéká
První pomoc:
Okamžitě zvedneme poraněnou končetinu do výšky, což krvácení zastaví či výrazně omezí. Přiložíme tlakový obraz.
Důležitá telefonní čísla, volání je zdarma:
Záchranná služba: 155
Policie ČR: 158
Hasiči: 150
Mezinárodní tísňová linka: 112
red
Foto: pixabay
