POČASÍ si můžeme předpovědět sami

POČASÍ si můžeme předpovědět sami

Jak bude? Asi jedna z nejčastějších otázek, na kterou hledáme denně odpověď. Vedle meteorologů nám však odpoví sama příroda. Stačí ji dobře pozorovat.  

Mraky i chování zvířat nám mohou napovědět, zda má být pěkně nebo deštivo. Poznáme to také ze západu slunce nebo třpytu  hvězd.  

Za mnohá tisíciletí lidé také vypozorovali, že zvířata a rostliny mění vlivem počasí své chování. Tyto poznatky se mj. přenášely do pohádek, písní, přísloví, rčení a pranostik. Mnohé z toho se dochovalo dodnes.

Náš odhad může být někdy přesnější než předpověď meteorologů. Ti májí ve svém „ranku“ větší území, zatímco my můžeme pozorovat přírodu bezprostředního okolí.

Máme si vzát děštník nebo sluneční brýle?

Příroda napoví!"

Sluníčko:

  • Rosa se objevuje ráno i večer.

  • Zapadající slunce má žlutou, zlatavou nebo světlerůžovou barvu.

  • Hvězdy v noci svítí jasně. Také srpek měsíce je ostře ohraničen.

  • V zimě se po ránu objevuje na větvích stromů jinovatka –  krystalky ledu, srážející se nad zemí do tvaru jehel či šupin.Lehká mlha se udržuje těsně nad vodní hladinou, nebo vane slabý večerní vánek.

Přeháňky či děšť:

  • Zapadající slunce má krvavě červenou barvu.

  • Zvedá se jarní mlha (zřejmě na horách).

  • Po dešti se oteplí.

  • Večer sílí vítr.

  • Je dobře slyšet (dokonce z velké dálky) každý zvuk– například štěkání psa, křik dítěte.

  • Měsíc obklopuje silný prstenec.

  • Sílí zápach stojatých vod – rybníků, jezer, močálu.

Květy jako barometr

Rostliny většinou reagují na světlo  tak, že květy a listy otáčejí k jeho zdroji – slunci. Nejlepším příkladem je slunečnice. Mnohé květy se otevírají vstříc ranním paprskům a zavírají se západem – anebo také při zatažení oblohy. 

Svítí-li slunce a pampelišky se přesto zavírají, přijde déšť. Před pošmourným a deštivým počasím uzavírá své květy také svlačec a k zemi sklání své kvítky i sedmikrásky.

Nedá se však říci, že by květy přímo počasí předpovídaly, ale stejně jako zvířata na jeho změnu reagují.

 

Sledujeme oblohu

Kupa

Na obloze se ukáže při velké vlhkosti. Mraky (cumulus) zvolna „nabývají“ – pohlcují totiž vodní páry. Pršet ale nebude. Pozdě odpoledne oblačnost zmizí, přijde jasná noc a obloha bude opět modrá.

Bílý mrak

Objeví-li se zčistajasna dopoledne na modrém nebi bílý mrak, který se vytrácí s přibývajícím večerem, radujme se. Počasí bude i nadále pěkné!

Temný mrak

Téměř vždy je předzvěstí silné bouře. Vyskytuje s nejčastěji v létě. Zpočátku  (cumulonimbus) ve tvaru květáku, pak vlivem zamrzajících kapek připomíná  kovadlinu.

Duha

Spatříme ji, když svítí slunce a prší a my jsme zády k slunci. Duha na východě je znakem dobrého počasí, na západě špatného.

Řasovité mraky /cirrusy/   

Jsou ledové. Vzhledem k jejich vudálenosti od Země (7-10 km), máme pocit, že se nepohybují. Předpovídají změny počasí, které přijdou v následujících dvou dnech.

Oblačná vrstva  

Podobná závoji se nazývá altostratus a způsobuje, že nebe se zdá celé šedivé. Postupně stále více zastiňuje slunce a proměňuje se v temné dešťové mraky.

Dá se  věřit pranostikám?

V pranostikách jsou moudra našich předků. Věřit jim však nemůžeme ve všech ohledech, protože k jednomu dnise často i dvě opačné pranostiky. 

Někdy se však dá míň věřit i složitým metodologickým výpočtům, než právě lidovým předpovědím.

ZP

Foto: pixabay a pexels (nahoře) /autor Lidya Kohen