PAMÁTKA ZESNULÝCH

PAMÁTKA ZESNULÝCH

Nastal čas dušičkový, čas vzpomínání na blízké, kteří už nejsou mezi námi. 

Památka zesnulých připadá na 2. listopad, kdy navštěvujeme rodinné hroby, zapalujeme svíce a klademe květiny. 

Také anglosaský Halloween je zasvěcen zemřelým. Jeho oslavy však mají jinou podobu.

Duše zemřelých se vracejí na tuto zemi, aby navštívily místa posvěcená láskou těch, které znávaly za života. Charles Diskens

 Život zemřelých je uložen v paměti žijících. Marcus Tullius Cicero

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců, kdo vesel baví posluchače o jejich činech, jejich velikosti, a s tichou radostí vidí sebe připojena na konec té krásné řady." J. W. Goethe


       DUŠIČKY

Svátek Památka zesnulých se odvíjí od svátku Všech svatých, původně keltského samhain, který se slavil z 31. října na 1. listopad. 

 

Tradice zapalovat v tento den ohně a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými duchy.

Dušičky se slaví od 10.století (r. 998) jako Památka věrných zemřelých a účelem tohoto svátku bylo odpoutat se od  přetrvávajích pohanských obřadů. 

O dvě století později se slaví již 2. listopadu jako svátek Dušičky, vzpomínka na všechny věrné zesnulé (na duše v očistci). Podle pověry prý v předvečer Dušiček  vystupují duše z Očistce, aby si odpočinuly od útrap.

  • Ve 13. století se svátek Dušiček rozšířil po celé západní církvi

  • V zemích s křesťanskou tradicí se  na hrobech blízkých  rozsvěcují svíčky a kladou živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí.

  • Kdysi k Dušičkám patřilo také pečivo zvané „dušičky“ či „kosti svatých“, což byly bochánky a rohlíky ve tvaru kostí. Obdarovávali se jimi žebráci, chudí, pocestní.

 

Jaké květiny na hrob?

Pořád vedou chryzantémy, zvané též listopadky či kateřinky. Proč právě tyto krásné barevné květiny jsou spojovány s Památkou zesnulých? 

Odborné výklad asi neexistuje, ale  logické vysvětlení se ale nabízí: je to jejich čas, v této době nádherně květou a navíc jsou nenáročné na počasí, mají prostě  "tuhý kořínek".

 Z ostatních květin získávají jsou v oblibě například vřes, macešky, gerebery, karafiáty, astry (kvůli trvanlivosti), a samozřejmě mísy s aranžovaným jehličím, šiškami, libavkou či levandulí.

 


Hroby pražských hřbitovů na internetu
Na stránkách hřbitovy.cz stačí zadat do digitální mapy hledané jméno a program už sám najde hrob, jeho číslo a přípradně i fotografii. 

U  hrobu jsou k dohledání i životopisné údaje, informace o architektuře náhrobků nebo plánování trasy. 

Pomocí digitálních map lze také zjistit, který hrob je volný a dá se pronajmout. Zatím nenáročnější digitalizací prošel Vyšehradský hřbitov (Slavín) s hroby významných osobností.