V českých a moravských domácnostech žíje podle odhadu milion koček. Máte ji doma také? Pak dobře víte, o kom je řeč. Podle odborných studií kočky patří zřejmě k nejnáladovějším tvorům – samozřejmě až po nás.
Že každá kočka je jiná, vědí všichni, kdo si užívají náklonnosti těchto nevyzpytatelných tvorů. Tak třeba: Zatímco některé kočky většinou tajuplně mlčí, jiné, třeba siamské, jsou opravdové drbny.
Domácí oplývají pozoruhodným talentem: Jsou totiž schopné přizpůsobit se lidské komunikaci tak, že používají svůj hlas pro vyjádření svých přání a nálad.
Vědci zabývající se chováním zvířat rozlišují v kočičím hlasovém repertoáru až 16 různých nálad od povídání, křiku po zpívání a třeba i smích... Kdo všechno tohle ví, má věrnou partnerku, která vrací všechnu lásku, kterou dostává. Dělá to však jenom, pokud chce. Protože při vší náklonnosti – kočka to jinak neumí: Člověk je v jejím chápání jenom jiná kočka.
Brzy po narození začíná pro každou micku učení. Už během tlačenice u matčiných bradavek lze zjistit, kde každý jedinec najde své místo v hierarchii. Tak se všechna mláďata přirozeně učí drát se dopředu nebo e držet zpátky.
Pro pozdější chování k „jejich“ člověku to znamená: Ty jsi pán a já se ti podřídím – co mám dělat? Znamená to, že kdo své kočce nikdy nic nezakáže, nezavděčí se jí tím. Ubohá kočka se dokonce nudí.
Kdo chce být opravdovým kočičím člověkem, měl by svého miláčka pozorovat tak dlouho, dokud nebude vědět, jak kočka uvažuje, co má ráda a co nesnáší.
Kočíčí abeceda
Vrnění
spokojenost
Mňoukání
osamělost a zoufalství (také námluvy)
Broukání a tiché mňoukání
kočičí klábosení
Hlasité ječení
stres, zastrašování rivala bojujícího o stejnou partnerku
Vrčení
zvuk před útokem
Prskání
varování
Snímek nahoře: dan & freedigitalphotos.net