Chovatelé psů a koček dobře vědí, že jejich společník je neustále v hledáčku řady nepříjemných parazitů, dokonce i bez ohledu na roční dobu. Vlivem klimatických změn jsou např. klíšťata aktivní stále delší část roku a napadení není o nic méně nebezpečné.
Život s kočkou nebo psem nabízí mnoho radosti, ale také starosti. Zvířata vyžadují péči a také ochranu před možnými nemocemi. Musí se očkovat a také odčervovat. Nepřátel nemají málo. Hrozbou mohou být klíšťata, blechy, komáři nebo dokonce vnitřní paraziti. Nebezpečí, které útočí na domácí zvířata se snadno může stát i nebezpečím pro jejich majitele. Pozor klíště Samička klíštěte snese až sedm tisíc vajíček a všechna mohou být infikována např. boreliózou. Klíště se vyvíjí 4 až 6 měsíců, na svého hostitele si počká i rok.
Pes nebo kočka snadno přijde domů z procházky s parazitem přenášejícím boreliózu, babeziózu nebo i klíšťovou encefalitidu. Prevence je tedy nezbytná! Kočku i psa před klíšťaty (a zároveň i blechami) dlouhodobě ochrání např. antiparazitární obojky. Nabízí ochranu nejen před dospělými klíšťaty, ale také před jejich larvami a nymfami. Obojky mohou dostat už štěňata od sedm týdnů věku nebo tříměsíční koťata. Obojek uvolňuje repelentní látky po osm měsíců.
Onemocnění přenosná ze zvířat i na člověk
Fuj, tohle ne! Pes nebo kočka se ale mohou snadno setkat i s vajíčky vnitřních parazitů, která nakažené zvíře opouštějí trusem. Ledabylost a pohodlnost při úklidu psích extrementů je tedy vlastně obrovská bezohlednost k ostatním, ale říkejte to některým výtečníkům. Paraziti, škrkavky, tasemnice, měchovci i tenkohlavci snadno ohrožují jak ostatní zvířata, tak i děti třeba na pískovišti, zvlášť, když budou na štíru s hygienou. Mohou ulpět i na podzimním navátém listí a spadaném ovoci. Pravidelné odčervování zvířat rozhodně není výmysl veterinářů, ale přímá ochrana jak zvířete tak i jeho majitelů a okolí. Co hrozí ? Echinokokóza – za ní je zástupce tasemnice – měchožil zhoubný. Do těla zvířat proniká po pozření mezihostitelů, např. hlodavců. Ve střevech se vyvine v tasemnici. Nakaženým trusem potřísněná hlína, tráva nebo písek pak škodí dál. Nejčastějším zdrojem nákazy člověka je špatně umytá zelenina nebo kontaminovaný písek v odkrytém dětském pískovišti. Z vajíčka se vyvine larva, která se ze střeva dostává do krve, do plic, jater či jiných orgánů. Výskyt nákazy u člověka je naštěstí nízký, ale léčba onemocnění je nákladná a komplikovaná Toxokaróza – původcem je škrkavka (vpravo), napadne psy, kočky, nepohrdne ale i člověkem. Zvíře se může nakazit v jakémkoliv věku. Dospělá škrkavka měří 5–15 cm a denně vyprodukuje až 200 tisíc infekčních vajíček. V 1 g trusu postiženého zvířete je až 10 000 vajíček, která přežijí měsíce až roky. Pozře-li vajíčka člověk, larvy pak ze střeva pronikající do krve a šíří se po těle. Hrozí larvární toxokaróza. Nejčastěji se larvy vyskytují v oku, mozku a ve svalech. Hlístice – larvy migrující ve vnitřních orgánech, zejména játrech, plicích, ledvinách, mozku a mohou se s nimi setkat děti, které se dotýkají písku a hlíny. |
mš
Foto: Bayer
úvodní foto Fan/pixabay