|
|
Ještě před osmi lety působil Jakub Krejčík ve významné funkci v automobilovém průmyslu. Pak ucítil, že by chtěl svůj život změnit. Se svou tehdejší manželkou se rozhodli založit rodinu. Aby k tomu životnímu úkolu přistupovali náležitě očištěni, naordinovali si třítýdenní půst. Během něho se v Jakubově mysli zjevila otázka: A co budu jíst potom? „Chytlo mě to tak, že jsem se ve svých úvahách nořil čím dál hlouběji a přemýšlel jsem nad jídlem v nejčistší podobě,“ přiznal. Přečetl na to téma spoustu knih a studií. A výsledek? Půl roku po prvotním nápadu už mohli jeho nejbližší ochutnat produkt, kterému dal biblický název MANA. Psal se rok 2014. Současně se spojil s biochemikem Markem Humplem, který MANU podrobil laboratorním analýzám, klinickým studiím iexpertizám. Mana – potravina budoucnosti „Vyrábíme tři základní varianty: suchou směs (Mana Powder), která se mísí se studenou vodou, mleté maso (Mana Burger) – to stačí tři minuty z každé strany ohřát a nápoj (Mana Drink), který lze konzumovat okamžitě.“ Všechny suroviny, které jsou součástí výrobků MANA, procházejí přes filtr laboratorních analýz, kde jsou testovány i na to, co by v nich mohlo být nežádoucí, jako jsou toxiny, plísně, těžké kovy a podobně. V tom smyslu se může MANA opřít o dvě klinické studie, které vznikly ve spolupráci s Karlovou univerzitou a o doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Evropská unie navíc definuje takzvaná „zdravotní tvrzení“, která jídlo přináší – například vitamin A. Nebo působí příznivě na zrak. MANA doručuje takových „zdravotních tvrzení“ v každém jídle sto sedmdesát šest! Ve vesmíru musí technologie vydržet úplně všechno „Náš produkt je trvanlivý, tudíž je vhodný pro vytváření zásob. Hodí se i při extrémních situacích, což jsme si ověřili v covidové době, kdy jsme jím zásobovali všech dvanáct fakultních nemocnic.“ Ocenil to především vyčerpaný personál, který se potřeboval nasytit něčím, co není náročné na přípravu a okamžitě člověku doplní energii. Zájem o potraviny MANA projevila kromě nemocnic také armáda, výzkumná a výcviková stanice Hydronaut, zkoumající dlouhodobé pobyty potápěčských posádek pod hladinou, dokonce Evropská kosmická agentura. „Chtěli jsme být kompatibilní s mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Dokonce jsme byli součástí jejího průzkumného projektu. Dnes je ovšem budoucnost ISS doslova ve hvězdách,“ zažertoval Krejčík. A což si začít se samotnou NASA? Nejdříve se ale vraťme o něco zpět. Úplně na začátku zaujal Jakuba Krejčíka americký projekt Soylent, který řešil problematiku replikovatelné stravy. „V té době jsme prostřednictvím komunitních fór vzájemně sdíleli svoje zkušenosti a poznatky a předávali si informace o tom, kde jsme a kam směřujeme. V kontaktu jsme zůstali dodnes.“ „Když jsem si přečetl jejich základní podmínky, napadlo mě, že je to přesně to, co hledáme! NASA má velmi striktní podmínky pro to, aby se někdo mohl stát jejich partnerem. Naštěstí už v Americe pár let podnikáme, tak jsme věděli, jak na to a kontrakt, který jsme doložili velmi podrobnou dokumentací, jsme nakonec získali. Nyní nás čeká předvedení prototypu a následně jeho miniaturizace.“ Automat, který bude ze surovin v kosmu připravovat posádce jídlo se totiž musí vejít do pouhých dvou metrů kubických. A co když se tam nahoře něco porouchá či rozbije? „Povolený servisní čas na výměnu součástky a přenastavení přístroje je čtyři hodiny týdně. Veškerá technologie ve vesmíru ale musí vydržet úplně všechno!“ usmál se Jakub Krejčík. Vašek Vašák |