Jak se Češi brání chřipce a nachlazení

Z nejnovější studie agentury STEM/MARK iniciované značkou Sinulan forte, která nabízí přírodní podporu pro zdraví horních a dolních dýchacích cest, vyplynuly zajímavé závěry. Průzkum probíhal v České (také ve Slovenské) republice a odhalil chování pacientů při drobných nachlazeních.

1. Čím mladší lidé, tím jsou ochotnější věnovat své práci i čas potřebný pro léčbu.

2. Při nachlazení jde 95 % zaměstnaných Čechů alespoň občas do práce.

3. Přibližně třetinu lidí z obou států nachlazení od příchodu do práce nikdy nezastaví.  V ČR jde nejčasněji o mladé lidi do 30 let věku (na Slovensku zase o zaměstnance spíše ve středním věku 30–44 let).

4. V České republice osm zaměstnanců ze sta uvedlo, že se do práce vydají i v případě, že se nachlazení spojí s horečkou a bolestmi dýchacího aparátu.

5. Nechováme se tedy příliš disciplinovaně. Skoro každý respondent v průzkumu uvedl, že někdy do práce šel i s nachlazením, ale téměř 70 % respondentů si stěžuje, když to samé dělají jejich kolegové. Jak je vidět, měříme různým metrem. 

6. Přitom zodpovědný přístup k léčbě nachlazení a chřipky je velmi důležitý a k němu patří klid doma. Jedině tak se dá dostat onemocnění včas pod kontrolou a zabránit tomu, abychom se o ně nepodělili se všemi blízkými, kolegy i úplně neznámými lidmi v okolí.

Nachlazení řeší lidé sami, přírodní cesty jsou trendy

Z průzkumu vyplynulo, že nachlazení řeší většina nemocných Čechů i Slováků většinou bez lékařské pomoci. Sáhnou v takovém případě po horkém čaji, vitaminech a volně prodejných přípravcích. Preferují tedy přírodní léčbu – celých 54 % Slováků a 47 % dotazovaných v České republice. 

Zároveň většina lidí (91 % Čechů a ještě více Slováků) akceptuje nutnost prevence a podpory imunity. K lékaři vyráží až v případě neúspěchu léčby a delšímu trvání nemoci.

Frajeřina je vždy riziko

Nachlazení se nejčastěji projevuje únavou, pocitem chladu, kýcháním, kašlem, bolestí krku, bolestí hlavy a zvýšenou teplotou. 

A co nás donutí zůstat doma? U 51 % zaměstnaných Čechů a 61 % Slováků je to horečka. Třetinu v ČR a čtvrtinu v SR pak odradí zvýšená teplota s rýmou a kašlem či bolesti v krku.

Podle  MUDr. Michala Jurovčíka, primáře Kliniky ušní, nosní a krční II. LF UK a FN Motol, je pro nás neustálé přecházení nemocí velmi rizikové. Podporujeme tak vznik vážnějších zdravotních problémů. 

„Každá nemoc je pro lidský organismus zátěží vyžadující velkou dávku energie. Nachlazení je infekční virové onemocnění způsobené řadou respiračních virů.

Jelikož má zpravidla pomalejší nástup a kratší dobu rekonvalescence než například chřipka, člověk má tendenci ho přecházet. Může se však stát, že si přivodí různé druhy komplikací, jako jsou záněty dutin, záněty středního ucha, v krajním případě i zánět srdečního svalu nebo problémy nervového systému, jako například záněty obličejových nervů,“ doplňuje lékař.

Pozor na závislost

Přibližně tři čtvrtiny Čechů a Slováků alespoň občas využijí volně prodejné nosní přípravky, nejoblíbenější jsou pak kapky.

 Řada z nich (15 % Čechů a 13 % Slováků) užívá nosní spreje obsahující dekongestanty, které zužují cévy, a tak odstraňují otok nosní sliznice.

 Málokdo si však uvědomuje, že dlouhodobé podávání takových přípravků (déle než týden u dospělých, 5 dní u dětí) může vést k závislosti, kdy pocit zduřelé sliznice pacienta nutí k opětovnému užití přípravku.

Proto bychom se měli vždy zajímat o to, co zvolený přípravek obsahuje a jak dlouho jej užíváme.