Rýže je součástí našich jídelníčků a dobře ladí s omáčkami a masem, jíme ji i jako rizoto nebo sladké rýžové nákypy.
Rýže patří mezi obilniny. V Evropě není původní, přišla sem s vojáky Alexandra Makedonského, kteří ji začali pěstovat v Řecku a Thrákii po skončení jejich válečných výprav. Muslimové přinesli rýži v 9. století na Sicílii, kde se z ní stala důležitá složka stravy místních obyvatel.
Rýže je oblíbenou přílohou pro většinu lidí, je lehce stravitelná, přirozeně bezlepková a také chutná. Převážnou část rýže tvoří komplexní sacharidy, obsahuje i rostlinné bílkoviny a minimum tuku. Zejména neloupaná forma rýže obsahuje množství minerálních látek (sodík, draslík) a vitaminů B, C, D, A. „Je dobré průběžně zařazovat do jídelníčků různé druhy. Zvýší se tím pestrost stravy a rozšiřuje se množství přijímaných živin – vitaminů, minerálních látek a vlákniny,“ doporučuje Mgr. Milan Merva, specialista na zdravý životní styl zn. Menu Gold.
|
Loupaná nebo neloupaná Rozdělení je jednoduché a jasné na první pohled. Loupanou formu známe jako rýži bílou. Obsahuje výrazně méně vitaminů a minerálních látek než rýže neloupaná. Patří sem rýže dlouhozrnná, střednězrnná, kulatozrnná, basmati, jasmínová i parboiled. Neloupaná rýže, jak už označení napovídá, není zbavena slupky, a proto je bohatší na vitaminy, minerální látky, rostlinné tuky, ale i bílkoviny. Můžeme sem řadit rýži natural, natural basmati rýži, divokou rýži a červenou natural rýži. |
Co se k čemu hodí:
Rýže (hnědá) natural
Je to rýže, jejíž zrnka nebyla zbavena slupky. Obsahuje vlákninu, minerální látky, vitaminy a více bílkovin, má zemitou chuť po oříšcích. Pro optimální konzistenci a chuť je vhodné ji vařit déle a občas ji promíchat.
Jasmínová rýže
Jasmínová voňavá rýže lepí, hodí se tedy zejména k jídlům s omáčkou. Vzhledem k výrazné květinové chuti i vůni se dobře kombinuje s neutrálními druhy masa, s kuřecím, krůtím, ale i jehněčím. Je vhodným zdrojem komplexních sacharidů jako součást veganských pokrmů. Používá se v čínské kuchyni i k indickým jídlům.
Rýže basmati
Basmati má delší zrna než jasmínová rýže a nelepí. Je jemná s mírnou ořechovou chutí. Výhodou je její rychlá příprava, hodí se do polévek, dá se podávat s čerstvými bylinkami a zeleninou, kokosem i masem. Je lehce stravitelná s relativně malým množství vlákniny
Rýže parboiled
Zvláštnost parboiled rýže spočívá v tom, že se neloupané zrno rýže speciálně upravuje pomocí páry. Při tom přejdou ze slupek do zrna minerální látky a vitaminy. Barva této rýže je díky propařování lehce nažloutlá. Nerozváří se, nelepí, preferují ji milovníci sypké rýže. Dokáže zasytit na dlouhou dobu. Příprava trvá okolo dvaceti minut, hodí se zejména jako příloha nebo do polévek místo nudlí.
Rýže kulatozrnná
Obsahuje velké množství škrobů, v menší míře vitamíny (především skupiny B) a minerální látky. Díky lepivé konzistenci je možné z této rýže připravit různé nádivky a náplně, španělskou paellu, placičky, kuličky, rizoto, puding, nákyp, kaše a nebo ji použít jako pojivo s jinou surovinou (pohankou, bulgurem, kuskusem ).
Rýže arborio
M má velmi krátká a oválná zrna. Připravují se z ní proslulá italská rizota, která mají krémovitou strukturu. Slouží pro přípravu sladké mléčné rýže nebo rýžového pudingu. Obsahuje velké množství škrobu, po uvaření hodně lepí a má kašovitou strukturu. Vnitřek zrn však zůstává pevný. V kombinaci se zeleninou, s vývarem, máslem a parmezánem vytvoří chutný odlehčený oběd.
Rýže carnaroli
Je podobná odrůdě arborio, dobře vstřebává vodu a je také vhodná na přípravu rizota. Je bohatým zdrojem vitamínů E a K, draslíku, fosforu a vápníku.
Vialone nano
Tato italská rýže obsahuje také hodně škrobu, velmi dobře vstřebává chuť a vůni koření či vývaru. Hodí se pro přípravu rizota z mořských plodů.
Rýže divoká
Divoká neboli indiánská rýže je vhodnou přílohou během redukčního režimu a pro diabetiky. Podporuje trávení a pročišťuje trávicí trakt. Ovlivní i kvalitu vlasů, pokožky a nehtů. Připravuje se několik desítek minut a je nutné ji den před konzumací namočit.