Za všechno může počasí…

Za všechno může počasí…

Někteří lidé jsou jako rosničky, dokáží předpovědět změny počasí dávno předtím, než se na obloze objeví první mráček. Bolesti hlavy, svalů,  kloubů nebo jizev jim už nejméně den  dopředu signalizují: Zítra bude všechno jinak!

 

Tito lidé, odborně nazývaní meteoropaté reagují přecitlivěle na každou náhlou změnu.Při prudkých výkyvech počasí neklidně spí, jsou malátní a unavení. Na vině jsou atmosferické  změny. Zatímco jednií se dokáží změnám teploty a atmosférického tlaku přizpůsobit a nepříjemný vnitřní pocit u nich  rychle zmizí, ty citlivější z nás hned rozbolí hlava, zvýší nebo klesne krevní tlak, rozbuší se srdce a jsme romrzelí. Pomoc?  Bylinky a pohyb, nejlépe procházka.

Další skupinu meteoropatů tvoří lidé, kteří poznají změny počasí už den či dva předem. Například pacienti s artritidou. Tady pomohou už spíš obklady, masti proti bolestem a masáže. 

A pak jsou jedinci, jejichž organizmus je závislý na počasí. Každý výkyv v teplotě nebo tlaku vzduchu jim způsobuje mimořádné obtíže. Takový stav je nutno konzultovat s lékařem. Může se jednat o nemoc zvanou meteoropatie. Pro člověka je nejpříznivější stav bezvětrné  tlakové výše (teplé a slunečné počasí). Nejhůře je na jaře, kdy vysoké teplotní výkyvy mají na lidi neblahý vliv. Nejcitlivěji  reagují kardiaci, astmatici, revmatici a  lidé po vážnějších úrazech. K silným meteoropatům patří i  senioi.

Čeho se nejvíc neteoropaté obávají?

Blížící se bouřky:

Zesílené elektromagnetické záření během prudkého deště má silný podíl na tom, jak se cítíme. V organizmu dochází k disharmonii mezi některými chemickými procesy. Větší vylučování serotoninu má za následek bolesti hlavy.

Tlakové níže:

Na obloze se kupí mraky, začíná pršet a foukat vítr, vzduch je vlhký.V létě při ní teplota klesá, v zimě naopak stoupá. Pod vlivem tlakové níže klesá krevní tlak a mozek dostává méně kyslíku. To přináší špatnou náladu, únavu, ospalost a horší soustředění. Někteří lidé intenzivněji vnímají alergické a astmatické potíže nebo revmatické bolesti. V průběhu přecházení atmosférických front přichází nespavost a migréna.

 Fénového větru:

Teplý, suchý, nárazový a velmiprudký vítr vyvolává teplotní vzestupy a úbytek  vlhkosti vzduchu. Při jeho příchodu tělo vylučuje více adrenalinu, který zrychluje tep. Vítr způsobuje rychlý vzestup krevního tlaku anebo problémy s nespavostí, nervovým napětím, závratěmi nebo bolestmi hlavy. Mnozí lidé si stěžují na silnější záchvaty astmatu a migrény.

Náhlého poklesu teploty:

Organizmus se snaží zadržovat co nejvíc tepla. Cévy se zužují, krevní tlak stoupá, a to vede k oslabování srdce. U osob s nemocemi oběhového systému roste riziko infarktu. Imunitní systém ochabuje, zvyšuje se riziko nákazy infekcí. Objevují se i bolesti a závratě.

Velmi rychlého oteplení:

Stoupne-li prudce venkovní teplota, cévy se rychle rozšiřují, klesá krevní tlak, vnitřní orgány pracují pomaleji. Organizmus proto nefunguje zcela správně. To následně vyvolává únavu, bolesti hlavy, migrénu, srdeční arytmii a řadu dalších zdravotních problémů. Lidem s nízkým tlakem většinou otékají nohy.

Jaké potíže trápí meteosenzitivní osoby:

  • špatná nálada, vznětlivost, podrážděnost. deprese
  • silný pocit příznaků chronických onemocnění, kterými trpí
  • malátnost, problémy s koncentrací
  • nespavost nebo naopak nadměrná spavost
  • bolesti kloubů, revmatické potíže
  • špatná funkce krevního oběhu

Co pomáhá:

  1.  pohyb – kondiční běhání, plavání, rychlé procházky

  2. masáž těla suchou masážní žínkou nebo kartáčem

  3. sprcha teplou a studenou vodou (na závěr studenou) pomůže ke zlepšení krevního oběhu

  4. jemná masáž ramen a šíje ráno po sprše a večer před usnutímpití bylinných čajů a nálevů blahodárně ovlivňuje psychiku (meduňka, třezalka, jmelí a rozmarýn,

  5. potravinové doplňky a preparáty s obsahem hořčíku, vápníku, selenu, železa a draslíku. 

Foto: Michal Marcol / FreeDigitalPhotos.net