Křečové žíly trápily naše babičky méně než nás. Proč?

Křečové žíly trápily naše babičky méně než nás. Proč?

Křečové žíly znali už ve starověkém Egyptě a Řecku. A své o nich věděli i naši prarodiče, kteří museli používat k mírnění příznaků obinadla nebo podstupovat klasickou chirurgickou operaci. Ta přitom znamená několik týdnů klidového režimu. 

Křečové žíly a další příznaky nemocných žil se ale dříve netýkaly každého druhého dospělého Čecha, tak jako teď.
 

První varování nám nestačí

Křečové žíly nepřijdou z ničeho nic. První varování můžeme cítit po dlouhém sezení nebo stání, a to spíše v letních měsících. Může mít podobu večer oteklých nohou, nočních křečí, bolestí nebo pocitu, že máme na noze kouli. 

Podle průzkumu ale trvá více než rok, než se odhodláme navštívit s nimi lékaře. Není proto divu, že často přechází toto tak zvané „nulté stadium“ do viditelné podoby a objeví se metličky nebo křečové žíly. 

Mohlo by se zdát, že na tom jsme všichni v Evropě stejně, ale není tomu tak. Zatímco v ostatních státech Evropské unie má skoro 60 % nemocných zmiňované nulté stadium nebo viditelné jen metličkové žilky, u nás vedou klasické křečové žíly a další, ještě vážnější příznaky. Křečovými žílami totiž volání těla o pomoc nekončí.

Jak to dělaly naše babičky?

Naši předkové měli velkou výhodu ve způsobu života, který vedli. Pravděpodobnost, že se vás budou týkat křečové žíly, totiž zvyšuje nejen dědičnost a u žen počet porodů (tedy neovlivnitelné faktory), ale také dlouhodobé stání nebo sezení. Naše babičky (protože žen se týkají křečové žíly častěji) měly i další přirozené zbraně.

  • To, co bylo dříve běžné a nám teď chybí, je pravidelný pohyb. Dlouhé cesty pěšky můžete nahradit alespoň kratší chůzí do práce, procházkou, plaváním nebo jízdou na kole. Pomoci může například i tzv. žilní gymnastika (různé cviky chodidly).

  • Místo horké vany znaly naše babičky jen koupel v rybníku nebo řece a o existenci sauny nevěděly – teplo nedělá dobře žádnému zánětu, tedy ani tomu v žilní stěně…

  • Vysoké podpatky byly při práci nemyslitelné. I vy ze skříně vytáhněte pohodlnou obuv s nízkým podpatkem, 3 centimetry jsou tak akorát

Výhody moderní doby – léky, pomůcky a technologie

Obrovské změny posledních desetiletí znamenají nový způsob života i v tom dobrém.

  • Nové léky 

– v 60. a 70. letech minulého století začali lékaři k prevenci používat venofarmaka, léky na posílení žil. 

„Nasadit ověřené venofarmakum je vhodné již v tzv. nultém stádiu – tedy tehdy, kdy ještě křečové žíly nejsou viditelné, ale pacient již má potíže. Tady bezesporu platí čím dříve, tím lépe. Doporučuji dlouhodobé užívání, přičemž je nevysazujeme ani před operací, a bereme je i v období kolem operace. Operací však léčba samozřejmě nekončí a pacienti by měli brát venofarmakum i v pooperačním období,“ upřesňuje MUDr. Robert Vlachovský z Centra žilní chirurgie VASCUMED a LF Masarykovy univerzity v Brně.

  • Nové pomůcky 

– zatímco naši prarodiče byli odkázáni na obinadla, my si můžeme vybírat z kompresních punčocháčů, podkolenek nebo stehenních punčoch různých kompresních stupňů a barev. Přesto zůstávají neoblíbené. 

To potvrzuje i odborník: „Kompresní punčochy jsou základní součástí režimových opatření a jedním z pilířů léčby. Pravdou ale je, že mezi pacienty nejsou příliš oblíbené, hlavně v létě, kdy se začínají objevovat vyšší teploty. Proto jim doporučuji, aby zejména v teplých měsících nezapomínali na další režimová opatření a také na ověřená venofarmaka (léky na posílení žil), které může předepsat jak praktický lékař, tak specialista.”

  • Nové technologie 

– internet a rozvoj mobilních aplikací se ukazuje i v této oblasti. Konkrétní cviky z oblasti žilní gymnastiky a další podrobnosti ke křečovým žílám, metličkám i otokům najdete například na www.zilniporadna.cz nebo v mobilní aplikaci „Bolí Vás nohy?“.

  • Nové metody 

– ty mají k dispozici žilní chirurgové. Moderní možnosti vyjmenovává MUDr.  Vlachovský: „I když klasické chirurgické odstranění žil je v naší zemi nadále dominantní metodou, stále více pacientů se zajímá o moderní neinvazivní metody. 

Patří mezi ně především nitrožilní laserové ošetření, radiofrekvenční ablace, mechanicko-chemické ošetření a nejnověji žilní lepidlo. Hlavními výhodami je možnost ambulantního provedení bez nutnosti hospitalizace, provedení v místním znecitlivění, a především podstatně rychlejší rekonvalescence než po klasické operaci".

Zdroj a foto: Focus