SAUNOVÁNÍ: kdy ANO a kdy NE?

SAUNOVÁNÍ: kdy ANO a kdy NE?

Tradice pravidelných návštěv sauny je asi nejrozšířenější ve Skandinávii, v Rusku a v Turecku, ale fanoušky má i v jiných zemích. Proč taky ne.

Saunování se s úspěchem využívá k čištění těla, k relaxaci, má i léčebné účinky. Zejména v zimních měsících pomáhá zvyšovat imunitu, zpomaluje stárnutí organismu, podílí se i na zvyšování odolnosti vůči zánětlivým onemocněním horních cest dýchacích. Je to velmi oblíbený a efektivní druh termoterapie, která využívá příznivých účinků důkladného prohřátí organismu.

Mám rád, nemám rád

Reakce na intenzivní pobyt v horku bývají vysoce individuální. Někdo jej považuje za blahodárnou relaxaci, jiný se může cítit při vysokých teplotách nepohodlně. Někomu sauna přináší pocit pohody a zlepšuje zdraví, jiný se jí vyhne.

K typickým reakcím těla patří rozšíření cév, zrychlení srdeční frekvence, intenzivní pocení. Teplota vzduchu v sauně je obvykle 70–100 °C. Zvyšuje se tak i srdeční frekvence, protože tělo reaguje na teplotní zátěž. S množstvím vylučovaného potu se odplavují i nepotřebné odpadní látky (toxiny), odcházejí ale i důležité minerální látky (elektrolyty). Horko a teplotní zátěž organizmu pomohou uvolnit napětí ve svalech, zlepšit krevní oběh, sníží stres, úzkost i deprese, stimuluje se imunitní odezva.

Kdy se sauně raději vyhnout

  • Nadměrné pocení může vést k dehydrataci a následnému přehřátí organizmu. Důležitý je proto dostatečný příjem tekutin nejen po saunování, ale také před ním a během něj. Doporučují se zejména přírodní minerálky, které doplňují tělu hořčík, vápník, draslík.

  • Zcela nevhodný je alkohol a užití léků, které mohou ovlivnit schopnost těla reagovat na teplotní stres (např. na vysoký krevní tlak, srdeční arytmie, odvodnění) nebo ovlivňující hormonální rovnováhu).

  • Těhotné ženy by se měly saunování vzdát, zejména v prvním trimestru.

  • Saunování bývá náročné pro obézní, zejména pokud mají obtíže s teplotní regulací.

  • Diabetici by měli být velmi opatrní, vyšší teploty mohou zvýšit riziko hypoglykémie (nízkého krevního cukru).

  • Pobyt v sauně zvyšuje srdeční frekvenci, a může tak představovat nadměrnou zátěž pro srdce u lidí s kardiovaskulárními problémy.

  • U epileptiků se při pobytu v sauně zvyšuje riziko epileptického záchvatu.

Pravidla správného a zdravého saunování

Příprava je důležitá pro minimalizaci případného rizika. Jen tak je možné využít všechny benefity sauny. Je dobré se poradit i s ošetřujícím lékařem.

Před vstupem do sauny

  • Dopřejte si jen lehké občerstvení, ale nechoďte do sauny hladoví.

  • Pijte dostatek tekutin, ideálně přírodní minerální vody, dobrá hydratace je klíčem ke správné regulaci teploty těla.

  • Před vstupem do sauny se osprchujte, čistá kůže umožní efektivnější potní reakci.

  • Do sauny nepatří plavky, potřebujete ručník jako ochrana před přímým kontaktem s horkým povrchem, event. prostěradlo

V sauně:

  • Za rozumnou délku pobytu v sauně se obvykle považuje 15–20 minut.

  • V sauně je ideální ležet, v sedu se tělo neprohřívá rovnoměrně..

  • I během saunování pijte vodu

  • Snažte se uvolnit a relaxovat.

Po saunování:

  • Po opuštění sauny se okamžitě ochlaďte. Nejprve se osprchujte studenou vodou a smyjte pot. Následně se krátce ponořte do bazénku.

  • Dopřejte si čas na odpočinek. Doporučuje se zůstat v klidu alespoň 10–15 minut po opuštění sauny, aby se tělo mohlo srovnat s normální teplotou. Doba odpočinku by měla odpovídat minimálně době strávené v sauně.

  • Saunování můžete opakovat 2–3krát týdně. Přínosnější je pravidelný pobyt v sauně než příležitostné návštěvy jednou za čas.

S využitím podkladů Mgr. Zuzany Klofandové
wellness specialistky a výživové poradkyně
konzultantky AquaLife Institutu v oblasti wellness

Foto: pexels