Radujte se, veselte se, je tady MASOPUST!

Radujte se, veselte se, je tady MASOPUST!

Lidé slaví konec zimy, hodují a vesnicemi a městy v Čechách a na Moravě procházejí průvody masek, které provázejí spousty diváků. Karnevalové tradice se udržují ve většině evropských zemí, u nás se lidové obyčeje a zvyky odedávna těšily velké oblibě. Připomeňme si některé.

 

Masopust neboli fašank, ostatky, šibřinky, voračky – tak bývá nazýváno období od svátku Tří králů po začátek předvelikonočního půstu. V užším slova smyslu se jím rozuměla třídenní zábava, kterou zimní radovánky vrcholily. 

Masky, reje, maškarní průvody

Masopust bylo také pojmenování pro hlavní figuru maškarních průvodů a her. Nejrozšířenější byla maska medvěda. 

Zhotovovala se buď z převráceného beraního kožichu, nebo ze slámy či hrachoviny. Medvěda vodili na řetězu mládenci za doprovodu hudby a vyzpěvovali: "Vedem vám medvěda z daleké krajiny, on by velice jedl, dejte mu slaniny…"

 

 

Z dalších masek byl rozšířen kůň, ve Slezsku kozel, na Valašsku kohout, na Uherskohradišťsku čáp. Nechyběla ani exotická zvířata jako slon, opice, velbloud – obchůzkáři takto parodovali cirkus.

Jiné masky zesměšňovaly různé profese – kominíka, dráteníka, lékaře, atd. nebo vlastnosti, nejvíce pak tloušťku (vycpávky ze sena či slámy). 

Časté byly postavy dědků a stařen, bab s nůší. V reji nesměly chybět ani čarodějnice, smrtky a různé figuríny, které na závěr lidé házeli  do vody. 

S oblibou se také můži převlékali za ženy a karikovaly se svatby.
O masopustu se konalo i nejvíce skutečných svateb, i proto, že před jarními pracemi přibyly další ruce k dílu.

Jak se tančilo na úrodu

Podle tradice se mělo různými zvyky působit na blahobyt v celém dalším období. Slavností voraček, při níchž se náznakem oralo pluhem kolem návsi, měla být  zajištěna ochrana obyvatel před zlými silami a působit na přírodu, aby vydala bohatou úrodu. Proto bylo rozšířeno vyskakování tancem na úrodu. Čím výše vyskakovali, tím větší potom měly vyrůst brambory, len, obilí...

Při navštěvování domů se vybíraly nejen koblihy (zvané též šišky, boží milosti aj.) a slanina jako hlavní masopustní jídla, ale také vejce, obilí, mouka, máslo, mák, jablka.

Jako výslužku dostávali i peníze. Z vybraných naturálií se večer v hospodě uspořádala hostina. Hlavní slovo měly při poslední muzice ženy (proto se jí říkalo babská). Zpívaly se při ní písničky s lechtivým obsahem. Mládež při svých hrách se vší vážností soudila a potrestala “pána ožralců" – byl třeba vhozen do kašny.

Pochovávání basy 
Téměř všude končila zábava přesně o půlnoci z úterý (letos vychází 13. února) na Popeleční středu.

Poté nastává čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Mnohde masopust konči pochováváním basy (symbolicky, že si hudebníci v době půstu už nezahrají).
Ve středu pak chodil po domech směšně oblečený muž s lucernou, že prý hledá ztracený masopust.
K veselí všech prohlížel kouty a na závěr dostával zbytky z masopustního hodování.

 

Text: Kristina Malá

Foto shora: Wikipedie: Masopust v Českém Krumlově (Lubor Mrázek), v Přerově na Labi (Petr Vilgus)

ostatní foto pixabay a archiv