20 nejčastějších pověr o jídle

20 nejčastějších pověr o jídle

Kdo se chce stravovat zdravě, často slyší mnoho různých doporučení a příslibů. Jednou se tvrdí, že už pár sladkostí se na postavě projeví, nebo, že tropické ovoce dokáže zázračně rozpustit tukové polštářky. Co si pak myslet? Čtěte následující řádky. Zde se dozvíte pravdu o dvaceti tvrdošíjně opakovaných omylech ve výživě.

Pro dobrý pocit bez zákazů

Být fit jenom s ananasem? Hubnout s chřestem? Zdraví bez cukru? Na to zapomeňte! Jednotlivé potraviny nemohou udělat zázraky. Kdo se chce cítit dobře, neobejde se bez vyvážené, různorodé stravy.

Dovoleno je vše, co chutná – záleží na správné míře. Železné pravidlo zní: hodně celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny, denně netučné mléčné výrobky. Ryby by měly být v jídelníčku jednou nebo dvakrát týdně, střídavě s masitými a drůbežími pokrmy. Pro tuk a sladkosti pak platí: užívat si občas a úsporně. A nezapomínejte hodně pít – asi dva litry denně (minerálky, bylinkové čaje).

1. Jíst večer – to ničí postavu

Kdyby to byla pravda, potom by obyvatelé zemí kolem  Středozemního moře byli všichni tlustí. Správně má výrok znít: po příliš „bohatém“ jídle se tloustne vždy. Kdo své „kalorické konto“ na večírku nepřetěžuje, nemívá problémy. Všeobecně je večer více nebezpečné mnoho jíst. Chipsové  orgie či věčné uzobávání oříšků u televize by proto měly být absolutní výjimkou.

2. Vlákniny jsou úplně zbytečné

Popravdě řečeno, nestravitelné součásti našich potravin k výživným látkám skutečně nepatří. Proto kdysi přetrvával názor, že vlákniny nemají žádný význam. To však není pravda: vlákniny se starají o dobré trávení, plní žaludek a tím pomáhají při hubnutí a udržování hmotnosti. Kromě toho nás chrání před nemocemi, protože podporují zdravou střevní flóru a odvádějí jedovaté látky z těla.

3. S tropickým ovocem se hubne automaticky

Bylo by to hezké! Prostě bychom jedli kilogramy třeba ananasu a nežádoucí dekagramy by z nás padaly bez nějakého dalšího přičinění. Enzymy jižního ovoce podporují v nejlepším případě trávení bílkovin, tedy rozpad výživných součástí potravy. Potraviny se tak lépe zhodnocují. Tělesný tuk se však pouze tímto způsobem nespálí.

4. Po bramborách se tloustne

To je obzvlášť urputná fáma, která už dlouho přetrvává. Přitom sacharidů obsažených v bramborách se lze dosyta najíst, aniž bychom přibrali – jsou ideálními dárci energie a nemáme po nich pocit hladu. Ve skutečnosti se tloustne po tučných omáčkách, másle nebo uzeninách, s nimiž brambory jíme! Totéž platí o chlebu a těstovinách.

5. Chemický ošetřené ovoce se nemusí mýt

Mýt  pod tekoucí vodou by se mělo veškeré ovoce, nejen chemicky ošetřené – může totiž na něm ulpívat neviditelný nepřítel, a to škodlivé zárodky a bakterie, které mohou způsobit potíže.

6. Sendviče jsou na tlušťku, saláty ne

Záleží na tom, co do něj dáme. Salát (i když jej zalijeme olejem či dresinkem), je rozhodně lepší, než sendvič s uzeným masem. Když si však namícháme do salátů všechno možné, včetně majonézy, plísňového sýra, slaniny a podobně, je to daleko větší kalorická bomba než sendvič s kouskem ryby či krůtího masa a rajčetem.

7. Hroznový cukr je na nervy nejlepší

Přechází hned do krve, to je pravda. Přesto blesková energie pro stresované lidi má své záludnosti: v okamžiku je spotřebována, a když hladina krevního cukru potom poklesne, jsme často  ochablejší, roztřesenější a hladovější než předtím.

8. Rostlinný tuk má méně kalorií než máslo

Oba výrobky mají prakticky stejné množství kalorií. Pokud ten první nese přívlastek „dietní“, vztahuje se to na jeho speciální složení: obsahuje více nenasycených mastných kyselin prospěšných srdci, ale ne méně kalorií! Kdo chce ušetřit tuk, musí omezit jeho množství – anebo přesedlat na nízkokalorické výrobky.

9. Kdo sportuje, potřebuje porci bílkovin navíc

Jedním ze stavebních materiálů pro svaly jsou bílkoviny. Proto dříve přetrvával názor, že strava s obzvlášť velkým obsahem bílkovin podporuje tvorbu svalů, a tudíž výkonnost. Ale nadměrné množství bílkovin zatěžuje ledviny. Jejich potřeba u sportovců je sice o něco vyšší, toto množství však lze pokrýt rovněž pestrou stravou.

10. Hnědá vejce jsou lepší než bílá

Hnědou barvu máme v podvědomí jako barvu pro „zdravější“ potraviny vůbec  (například pěkně vypečený koláč oproti světlému). Ale u vajec to tak opravdu není. Vajíčko nám může chutnat, i když bude bílé – záleží na tom, od jakého druhu slepice pochází a co ta přes den sezobala.

11. Syrová strava je vždycky zdravější než vařená

Jednoznačně platí: křupavá čerstvá zelenina je optimální – za normálních okolností. Přesto existují výjimky. Určité druhy (brambory, zelené fazolky, lilek) obsahují škodlivé látky, které je třeba odstranitt teplem.

 Ochranné látky z mrkve a rajčat jsou pro organismus zase dobře využitelné až po šetrném dušení s trochou tuku. Citlivé žaludky navíc mají často se syrovou stravou problémy. Nenuťte se tedy ke chroupání, pokud vám potom leží v žaludku jako kámen.


12. Čerstvá zelenina má nejvíce vitaminů

Jen když je skutečně čerstvá! Pokud ji skladujeme několik dnů, nedá se srovnávat s mraženou zeleninou, protože plody ke zmrazení se sklízí v optimální době a ihned se prudce zmrazují. Obzvlášť citlivá na uskladnění je jemná listová zelenina, jako třeba špenát – velmi rychle ztrácí vitamíny, i v chladničce.

13. Všechny kalorie jsou stejné

Omyl! Vůbec není jedno, jestli sníme tisíc kalorií z klobásy nebo stejné množství kalorií, které získáme z ovoce a zeleniny. Naše tělo nutně potřebuje určitě vitální látky. Tukové kalorie se mohou v tělesný tuk proměnit mnohem snáze než sacharidy nebo bílkoviny. Kdo chce zhubnout, měl by především šetřit tukem. Sacharidy z celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny jsou naproti tomu dovolené a hojném množství..

14. Med skrývá hodně vitaminů a minerálních látek

Museli bychom spořádat obrovskou sklenicí medu, aby to stálo za řeč. Med sestává z největší části – ze 75% – z cukru, proto by měl být používán stejně úsporně jako běžný domácí cukr. Přesto med zůstává samozřejmě sladkou alternativou.)

15. Celozrnné pečivo nejde na tloušťku

Je pravda, že celozrnné výrobky obsahují více vitaminů a jiných výživových látek než ty z bílé mouky. Což však neznamená, že jsou taky nízkokalorické. 

Skoro vždy je v nich tuk, sladidla a třeba ořechy.  Mají však také hodně vláknin, které se postarají o delší pocit nasycení. A to je skvělé.

16. Hladověním se hubne

Další velký omyl! Kdo hladoví, ten odbourává nejdříve svalovou hmotu a vodu a jenom část tuku. Potom tělo přepne na tzv. úsporný program. Když zase začneme „normálně“ jíst, rychle přibereme, máme svaly s méně aktivní látkovou výměnou – a více tuku než předtím.

17. Káva škodí zdraví

Jak se ukázalo při výzkumech, tento jinak oblíbený nápoj nám opravdu „vyplavuje“ z kostí vápník, Takže je vždy lepší pít kávu s mlékem. Kdo je však zvyklý na svůj denní rituál a ví, že jej káva postaví na nohy, proti tomu nelze nic namítat. Ovšem ne osm šálků denně, že?

18. Jogurtová zmrzlina je nejdietnější

Ve většině jogurtových zmrzlin je skutečně méně tuku než ve smetanových, zato však velké množství cukru. Navíc neobsahují takzvaně bakteriální kultury jako samotný jogurt, nejsou tedy ani zvláštním přínosem pro zdraví. Všeho s mírou – jeden dva kopečky stačí.

19. Sůl zvyšuje krevní tlak

Sůl není nezdravá, je dokonce životně potřebná. Reguluje kromě jiného hospodaření s vodou v našem těle. Většina z nás sice konzumuje příliš mnoho soli, ale jenom u jedné třetiny pacientů  s hypertenzí se krevní tlak sníží, když budou solí šetřit.

20. Alkohol nás hezky zahřeje

To přece známe: kdo si dá skleničku, tomu často zrudne obličej a začne se potit. Přesto je alkohol jako ochrana před chladem nevhodný. Organismus jej promění na teplo, které rozšířenými póry vyzařuje z našeho těla – ovšem společně s normálním tělesným teplem. Výsledkem je, že jsme pak „chladnější“ než předtím.

-ina-

Foto: marin/FreedigitalPhotos.net (žena nahoře) a  pixabay  a pexels (potraviny)      

(2016)