POČASÍ si můžeme předpovědět sami

POČASÍ si můžeme předpovědět sami

Jak bude? Asi jedna z nejčastějších otázek, na kterou hledáme denně odpověď. Vedle meteorologů nám však odpoví sama příroda. Stačí ji dobře pozorovat.  

Pozorujme mraky a zvířata  – napoví nám, zda přijde déšť anebo pěkné počasí. Poznáme to také ze západu slunce nebo třpytu  hvězd. 

Rádi pozorujeme oblohu, putující mraky a mráčky, červánky, objevujeme duhu, hvězdy...  

Mraky mají hodně podob, tvarů i barev – vždy něco znamenají 

Když se naučíme rozeznávat jednotlivé typy oblaků, budeme příště vědět, zda jsou předzvěstí slunečné pohody, nebo srážek. 

Směr rychle se blížících mraků také leccos napoví. Pokud se neshoduje se směrem větru, zanedlouho se počasí změní. Nízké mraky z jihozápadu a vysoké ze severozápadu přinášejí oteplení, naopak nízké ze severozápadu a vysoké z jihozápadu značí ochlazení.

Za mnohá tisíciletí lidé také vypozorovali, že zvířata a rostliny mění vlivem počasí své chování. Tyto poznatky se mj. přenášely do pohádek, písní, přísloví, rčení a pranostik. Mnohé z toho se dochovalo dodnes.

Co prozradí rackové

Všimněte si, jak reagují tito ptáci na sebemenší změnu počasí. Když je hezky, usedají na vodu, při zhoršení bloudí po břehu a jsou nuceni hledat potravu v pobřežních mělčinách (před bouří totiž ryby sestupují do hlubších vrstev). 

Rackové mají ovšem i zvláštní stavbu těla: rourovité kosti, uvnitř duté, jsou citlivé na změny tlaku podobně jako vakuové krabičky tlakoměru.

Květiny místo barometru

Rostliny většinou reagují na světlo  tak, že květy a listy otáčejí k jeho zdroji – slunci. Nejlepším příkladem je slunečnice. Mnohé květy se otevírají vstříc ranním paprskům a zavírají se západem – anebo také při zatažení oblohy. 

Svítí-li slunce a pampelišky se přesto zavírají, přijde déšť. Před pošmourným a deštivým počasím uzavírá své květy také svlačec a k zemi sklání své kvítky i sedmikrásky.

Nedá se však říci, že by květy přímo počasí předpovídaly, ale stejně jako zvířata na jeho změnu reagují.


Pozorujme zvířata

Bude hezky :–)

Kohouti ráno usilovně a hlasitě kokrhájí.

Vlaštovky, chytající hmyz, vidíme vysoko na obloze.

Komáři se pohybují v celých hejnech.

 

Žáby nevylézají z kaluží a rybníčku, nenajdeme je na slunečních stezkách.



Mravenci lezou kolem mraveniště a vynášejí kukly.

Pavouk tká pavučiny dnem i nocí.

Včely létají daleko od úlu.

Kočka sedává na zemi.

 

Bude pršet :–(

Vlaštovky létají nízko. (S blížícími se srážkami se snižuje tlak, hmyz nestoupá do výšky, a tak  vlaštovky musejí létat při zemi, aby získaly potratvu.)

Kočka si pečlivě a často čistí kožíšek.

Slepice sedí v hloučku a nehrabou; když se slepice neschovávají před deštěm, bude dlouho pršet

Pavouk se schovává ve své pavučině, případně v jiném úkrytu.

Mravenci zalézají do mravenišť.

Komáři štípají více než obvykle.

 

Znaky podle přírody

Sluníčko:

  • Rosa se objevuje ráno i večer.
  • Zapadající slunce má žlutou, zlatavou nebo světlerůžovou barvu.
  • Hvězdy v noci svítí jasně. Také srpek měsíce je ostře ohraničen.
  • V zimě se po ránu objevuje na větvích stromů jinovatka –  krystalky ledu, srážející se nad zemí do tvaru jehel či šupin.Lehká mlha se udržuje těsně nad vodní hladinou, nebo vane slabý večerní vánek.

Přeháňky či děšť:

  • Zapadající slunce má krvavě červenou barvu.
  • Zvedá se jarní mlha (zřejmě na horách).
  • Po dešti se oteplí.
  • Večer sílí vítr.
  • Je dobře slyšet (dokonce z velké dálky) každý zvuk– například štěkání psa, křik dítěte.
  • Měsíc obklopuje silný prstenec.
  • Sílí zápach stojatých vod – rybníků, jezer, močálu.

-zp-

Foto: pixabay