Milé ženy, děkuji!

21.02.2016 17:44

Jak jsem se již zde zmínila, vedu kroužek vaření na prvním stupni jedné základní školy. Úskalím této práce je, krom jiného, vymyslet vždy na hodinu ten správný recept. Může se to zdát snadné, ale není.

Pokrm musí být hotový zhruba za 45 minut. Veškerá jídla, která se ovšem připravují způsobem „dej to na plech, do hrnce, pekáče a peč to, nebo vař 40 minut“, jsou naprosto vyloučena. Protože děti by se nudily a začaly by neskutečně zlobit. Během hodiny musí totiž mít stále co dělat, musí něco čistit, loupat, krájet, strouhat, míchat, smažit…

Děti milují sladká jídla, takže mě staví do celkem složité pozice nacházet stále nové a nové recepty, které se vejdou do výše uvedených mantinelů. Onehdy jsem ale už byla úplně vyždímaná jako citron, protože jsem dospěla k jistotě, že snad všechno reálně možné už jsme dělali: poháry, cukroví, nepečené dorty, palačinky, vdolky, škubánky, sladké nudle…

A tak jsem se zaregistrovala na jednom ženském webu, který je zaměřený na vaření a požádala o radu.
Co se vzápětí strhlo, byla naprosto nevídaná věc. Co minutu mi přicházela jedna rada za druhou. A nejen to. Vzpomínalo se, co  kdo měl rád jako dítě, co se vařívalo kdysi na podobných kurzech ve škole. I na to, co měly děti rády, když byly ještě malé …

Z desítek nápadů jsem si nakonec vybrala, čokoládové croissantky z listového těsta. Poděkovala jsem všem a odhlásila se z diskuse.
Do mého mailu mi ještě hodiny chodily stále další a další rady... ženy nějak nepostřehly, že jsem se odhlásila a radily mi dál a dál doslova „o šest!“ Ke konci se již sice tak nějak už vytratil můj původní požadavek sladkého jídla, takže v radách jely amolety, bramboráky, placky, ale stále se vzpomínalo a v diskusi vládla velice spokojená atmosféra.

Co dodat? Croissantky se moc povedly, děti byly nadšené!

Děkuji Vám, ženy!

Evelína