Počasí si můžeme sami předpovědět

Jak bude? Asi jedna z nejčastějších otázek, na kterou hledáme denně odpověď. Vedle meteorologů nám však odpoví sama příroda. Stačí ji dobře pozorovat.

Mraky i chování zvířat nám mohou napovědět, zda má být pěkně nebo deštivo. poznáme to také ze západu slunce nebo třpytu  hvězd. Náš odhad může být někdy přesnější než předpověď meteorologů. Ti májí ve svém „ranku“ větší území, zatímco my můžeme pozorovat přírodu bezprostředního okolí.

Bílé beránky, nařasené obláčky, bouřkové mraky. Honí se nám nad hlavou, rádi je pozorujeme, ale co o nich vlastně víme? Přitom jejich tvar hodně znamená. Když se naučíme rozeznávat jednotlivé typy oblaků, budeme příště vědět, zda jsou předzvěstí slunečné pohody, nebo srážek.

Za mnohá tisíciletí lidé také vypozorovali, že zvířata a rostliny mění vlivem počasí své chování. Tyto poznatky se mj. přenášely do pohádek, písní, přísloví, rčení a pranostik. Mnohé z toho se dochovalo dodnes.

Směr rychle se blížících mraků  leccos napoví. Pokud se neshoduje se směrem větru, zanedlouho se počasí změní. Nízké mraky z jihozápadu a vysoké ze severozápadu přinášejí oteplení, naopak nízké ze severozápadu a vysoké z jihozápadu značí ochlazení.

 

Co prozradí rackové

Všimněte si, jak reagují tuto ptáci na sebemenší změnu počasí. Když je hezky, usedají na vodu, při zhoršení bloudí po břehu a jsou nuceni hledat potravu v pobřežních mělčinách (před bouří totiž ryby sestupují do hlubších vrstev). Rackové mají ovšem i zvláštní stavbu těla: rourovité kosti, uvnitř duté, jsou citlivé na změny tlaku podobně jako vakuové krabičky tlakoměru.

 

Květy jako barometr

Rostliny většinou reagují na světlo  tak, že květy listy otáčejí k jeho zdroji – slunci. Nejlepším příkladem je slunečnice. Mnohé květy se otevírají vstříc ranním paprskům a zavírají se západem – anebo také při zatažení oblohy. Svítí-li slunce a pampelišky se přesto zavírají,  přijde déšť. Před pošmourným a deštivým počasím uzavírá své květy také svlačec a  málem k zemi sklání své kvítky sedmikrásky. Nedá se však říci, že  by květy přímo počasí předpovídaly, ale stejně jako zvířata na jeho změnu reagují.

Znaky podle přírody

Sluníčko:

  • Rosa se objevuje ráno i večer.

  • Zapadající slunce má žlutou, zlatavou nebo světlerůžovou barvu.

  • Hvězdy v noci svítí jasně. Také srpek měsíce ostře ohraničen.

  • V zimě se po ránu objevuje na větvích stromů jinovatka–krystalky ledu, srážející se nadzemní do tvaru jehel či šupin.

  • Lehká mlha se  udržuje těsně nad vodní hladinou, nebo vane slabý večerní vánek.

Přeháňky či děšť:

  • Zapadající slunce má krvavé červenou barvu.

  • Zvedá se jarní mlha (zřejmě na horách).

  • Po dešti se oteplí.

  • Večer sílí vítr.

  • Je dobře slyšet (dokonce z velké dálky) každý zvuk– například štěkání psa, křik dítěte.

  • Měsíc obklopuje silný prstenec.

  • Sílí zápach stojatých vod – rybníků, jezer, močálu.

Dá se  věřit pranostikám?

V pranostikách jsou strašně moudra našich předků. Věřit jim však nemůžeme ve všech ohledech, protože k jednomu dni bývají často i dvě opačné. Mnohdy se však dá  míň věřit složitým metodologickým výpočtům, než právě pranostikám.

 

 

 

   

SLEDUJEME  OBLOHU

   Bílý mrak

Když se na modrém nebi náhle před polednem objeví bílý mrak, který se zmenšuje před večerem, počasí bude i nadále pěkné.

Kupa

Na obloze ukáže, když je v ovzduší hodně vlhkosti. Tyto mraky (cumulus) pozvolna „nabývají“ – pohlcují totiž vodní páry. Pršet ale nebude. Pozdě odpoledne oblačnost zmizí, přijde jasná noc a i obloha bude opět modrá.

Temný mrak

Bývá předzvěstí silné bouře, nejčastěji v létě. Zpočátku má mrak (cumulonimbus) tvar květáku, pak vlivem zamrzajících kapek vypadá jako kovadlina.

Duha

Objeví se, když současně svítí slunce a prší. Paprsky se lámou v kapkách vody. Spatříme ji jedině tehdy, když stojíme záhady ke slunci. Protože dešťové mraky se nejčastěji přesouvají ze západu na východ, duha na východě je znakem dobrého počasí, na západě špatného.

Řasovité mraky /cirrusy/



Jsou ledové a nacházejí se ve výšce 7 až 10 kilometrů. Vzhledem k jejich velké vzdálenosti od Země máme pocit, že se vlastně nepohybují. Předpovídají náhlé změny počasí, které přijdou v následujících dvou dnech.

Oblačná vrstva

Podobá se  závoji (altostratus) a způsobuje, že nebe se zdá celé šedivé. Postupně stále více zastiňuje slunce a proměňuje se temné dešťové mraky.