VÁNOCE  OSMKRÁT JINAK

                                  

 

Jedno mají  Vánoce společné, ať už se slaví kdekoliv ve světě –  jsou svátkem rodinné pohody, porozumění a klidu. A je jedno, jestli dárky přinesl Ježíšek, Santa Claus, Père Noël, Monsieur Chalandé, Father Christmas či Svatý Mikuláš. Každá země, region či rodina má své vlastní tradice a zvyky... Pojďme nahlédnout do čtyř evropských zemí.

 

VELKÁ BRITÁNIE                             

 

FRANCIE                                         

Zpěvák Miro Žbirka, jehož maminka pochází z Londýna, jednou řekl, že  jako dítě měl výhodu: kouzlo rozbalování dárků si užíval nadvakrát. 

Nejprve večer na Štědrý den a pak po anglicku – ráno 25. prosince.  
Dárky po domech roznáší Father Christmas v dlouhém červeném či zeleném kabátě. 

Děti zavěšují nad krb punčochy a doufají, že ráno v nich objeví dárky.

Velká oslava přichází v poledne, kdy oběd začne rozlomením papírové tuby (christmas crackers), v níž je ukryt drobný dárek. 

Na oběd se podává hrachová polévka, krocan s kaštanovou nádivkou a omáčkou. Nechybí tradiční vánoční puding, jablkový koláč, ovoce, sladkosti s kandovaným ovocem a punč.

 

Štědrý večer ve Francii se slaví  jako u nás v kruhu rodiny. Večer dávají děti své vyčištěné boty před domácí krb nebo kamna a pevně doufají, že jim Père Noël boty naplní dárečky. 

S tímto dobrým vánočním duchem ale často chodí i Père Fouettard (zlověstná postava), který naopak vyplatí zlobivé děti plácnutím na zadek.

Vánoční jídlo se skládá z ústřic, klobásek, pečené šunky, salátů, ovoce, sladkostí a také samozřejmě vína. Neměl by chybět ani Kristův koláč nebo Kristův chléb.

Posledním dnem Vánoc je v zemi galského kohouta svátek Tří králů. 

Těší se na něj opět především děti, protože se peče tradiční dort la galette du roi. Do pochoutky se zapéká malá figurka a ten, kdo ji najde,  je králem oslavy.

 

POLSKO                           

 

 

ŠVÉDSKO  

Polské Vánoce jsou velkým náboženským svátkem. Kdysi projížděli zemí herci s maňásky, kteří na náměstích a návsích hráli dojemné představení o narození Ježíška.

Vyvinul se tak zvláštní typ městských jeslí, tzv. szopki, v nichž loutkové divadélko rozehrává jeden z nejkrásnějších biblických příběhů.

VPolsku jsou dodnes betlémy mnohem oblíbenější než vánoční stromečky. Jejich kulisy většinou netvoří betlémská krajina,  ale panorama polských měst a známých historických staveb.

Dárky a sladkosti naděluje dětem 24. prosince Svatý Mikuláš. Na stole nesmí chybět dvanáct chodů symbolizující měsíce v roce. Místo rybí polévky  se podává boršč či zelňačka, hlavním chodem je ryba – kapr, sleď či jeseter. V poslední době i stále populárnější krocan.

 

13. prosince nosí švédské děti svým rodičům snídani do postele. Připomíná se tak svátek sv. Lucie,  mučednici, která podle pověsti zachránila Švédy před hladomorem. 

Brzy ráno se objeví nejstarší dcera převlečená za královnu světla Lucii. Na sobě má dlouhou bílou košili opásanou červenou stuhu, na hlavě věnec ze zimostrázu a rozsvícené bílé svíčky.   

Štědrovečerní večeře je ve znamení ryb. Na stole bývá i tradiční pokrm Vörtröt, což je kořeněný chléb se zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají vařené fazole se slaninou a cibulí nebo malé klobásky zvané julkorv. Po večeři je čas na dárky, které roznáší vánoční kozel s rohy ozdobenými červenou stuhou.

Jinak  ve Švédsku přináší přihrblý dědeček Jultomten (vánoční muž), a s dárky mu pomáhají skřítkové Julnissarové.
Tamní tradici je napsat na dárky krátkou básničku, která charakterizuje obdarovanou osobu.
Dotyčný se pak musí o svůj dárek sám přihlásit.

Vánoční svátky ve Švédsku trvají až do svátku svatého Knuta, který připadá na 13. leden. Děti si toho dne pozvou  kamarády a společně odstrojí vánoční stromek, který pak vyhodí oknem ven.


ŘECKO
 
UKRAJINA    
 

Namísto vánočních stromků si Řekové zdobí miniaturní lodě.  Tento dávný zvyk souvisí s někdejším mimořádným postavením Athén jako námořní velmoci. 

Malé plachetnice lemované rozsvícenými žárovkami křižují pokoje, které jsou v době Vánoc slavnostně vyzdobené kyticemi červených poinsettií.

Řecké děti dostávají dárky až 1. ledna.
Štědrý Saint Vassilius (svatý Vasilij) jim je v noci  položí k posteli.
Na Nový rok se podává dort se zapečenou zlatou minci, a ten  kdo ji najde, bude po celý rok šťastný.

 

Foto: ornamentshop.com

 

Pravoslavní slaví Vánoce podle juliánského kalendáře 7. ledna (14denní posun proti kalendáři gregoriánském).
Ve většině částí Ukrajiny lidé staví betlém tzv. vertep. 

Na Štědrý večer –má být na stole nejméně dvanáct pokrmů. Neměla  by chybět kutia, dezert  z máku, pšenice, kandovaného ovoce, medu a ořechů.
Symbolem Vánoc je i ozdobený stromeček tzv. Novorichna Jalynka. 

Na západní Ukrajině je jeden ze symbolů Vánoc Didukh – svazek pšenice či žita zformovaný do zvláštního tvaru, s nohama a s mnoha  malými svazky obilných klasů. Symbolizuje prosperitu do nového roku.
Svatého  Nicholase v mnoha rodinách stále „nahrazuje“  Did Moroz (Děda Mráz), který na Štědrý den naděluje dárky pod stromeček.    

Foto: Wikimedia

Foto nahoře:Lena Granefelt/imagebank.sweden.se