Užít si léto bez kolapsů

 Užít si léto bez kolapsů

Vychutnat si léto v přírodě, vydat se na výlety, kdy si provětráme plíce a protáhneme svaly. Takový program málokdo odmítne. Jen je potřeba vycházet z aktuální kondice, nepřepínat síly a nepřehánět zátěž, varují kardiologové.

Počasí, i když vypadá nevinně, se kdykoliv může přehoupnout do extrémního horka, a zatížit především kardiaky. To všichni víme. Jenže vyšší riziko srdečních komplikací hrozí v letních teplech každému. 

Na vedro reaguje organizmus rozšířením cév a pocením, ubývá v něm voda a také některé důležité minerální látky. Dalším problémem je snižování objemu cirkulující krve a klesání krevního tlaku. Taková situace nastartuje kompenzační mechanizmy, například se zvýší frekvence srdeční činnosti a zesílí se stahy srdečního svalu.

Zdravý člověk, pokud to příliš nepřežene třeba se sportem, zvládne takové regulační pochody bez problémů. Ovšem u nemocných např. s ischemickou chorobou srdeční, může klesající průtok krve srdečními tepnami způsobovat nedostatečné okysličení srdečního svalu a tudíž velké potíže.

Dehydratace – nebezpečí, které podceňujeme

Velké horko nás přehřívá a organismus se snaží chránit. Potíme se a z těla odchází příliš mnoho vody.
„Když ztrácíme v těle vodu, zahušťuje se nám krev, a tím se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Ty potom putují krevním řečištěm a mohou ucpat některé důležité cévy, mohou způsobit infarkt myokardu, případně mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.

Hypertonikům, kteří užívají léky na snížení tlaku, zase hrozí nedokrvení mozku.
Při dehydrataci jim totiž tlak výrazně klesne a v důsledku toho se změní průtok krve. Méně jí protéká ledvinami, játry a mozkem, protože většina míří do kožních kapilár, aby se organizmus mohl chladit. No a je tu i vyšší riziko srdečního selhání či vzniku poruch srdečního rytmu – nejčastěji fibrilace síní
,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., primář kardiologie Nemocnice Na Homolce.

 

Užívat si ano, ale s ohledem na svou kondici

To, že máme v letním horku hodně pít, je známá věc, jiná otázka však je, jakým aktivitám se kdo může v tomto období věnovat, aniž by si přivodil kolaps. I kardiaci si přece chtějí užít léta! Mohou si dopřát alkohol, kávu, sex nebo nějaký druh sportu?

  • Fyzická námaha

Přirozená mírná pohybová aktivita není nikdy na škodu, ale její míra musí být přizpůsobena teplotě vzduchu. V horkém počasí hraje důležitou roli to, jakou má člověk fyzičku. 

Pokud je zdravý, ale netrénovaný, i mírný pohyb pro něj může znamenat námahu, jako by například běžel maraton. 

Trénovaní jedinci snášejí fyzické výkony v horku podstatně lépe, protože jejich oběh je na zátěž adaptovaný. Nicméně i sportovec zvyklý na pravidelný trénink vydává při vysokých teplotách více energie a úplně stejným způsobem jako netrénovaný jedinec ztěžuje organizmu termoregulaci.

„Člověk může v horku zkolabovat právě proto, že srdeční výdej nestačí pokrývat vysoké nároky na oběh a zároveň na výměnu tepla – odpařování vody. Je to stejné, jako kdyby se obézní člověk dosyta najedl, a pak ještě vlezl do horké vany. Horká koupel zvýší prokrvení v oblasti kůže a zároveň se musí prokrvovat také zažívací trakt. V té chvíli již nezbývá srdeční kapacita na prokrvení mozku,“ objasňuje prof. Neužil.
Kardiakům je možné doporučit střídmou stravu, dvojnásobný příjem tekutin, pobyt ve stínu a ranní či večerní procházky v chladnějším vzduchu.

  • Alkohol, káva, sex

Skleničku vína a kávu ani lékaři nezavrhují, konzumace má ale svá pravidla. „Alkohol, a rozhodně tím nemyslím tvrdý alkohol, spíše víno a v malém množství, je třeba dostatečně vyvažovat vodou nebo jinou nealkoholickou tekutinou. Kávu a jiné teplé nápoje bych v horkých letních měsících doporučil raději vypustit těm pacientům, kteří trpí srdeční arytmií,“ říká kardiolog.
 

Sex podle dr.Neužila k životu kardiaků přirozeně patří a lékaři by měli brát na sexualitu svých pacientů ohled, protože představuje významný prvek kvality jejich života. „Sex je samozřejmě spojen s fyzickou zátěží, tedy ve vedru platí totéž, co bylo řečeno o fyzické námaze obecně. Při sexuálním aktu stoupá krevní tlak i tepová frekvence a rostou nároky srdce i celého organizmu na spotřebu kyslíku. Pokud se však pacient i přes teplé počasí cítí dobře a lékař mu sexuální aktivitu vysloveně nezakáže, není se čeho obávat. Také v tomto případě ale platí, že je třeba více pít, a je dobré častěji kontrolovat krevní tlak a tepovou frekvenci,“ uzavírá prof. Neužil.


Foto: pixabay