Trápí vás žaludek?

Trápí vás žaludek?

Bolesti žaludku, nechutenství, pocit plnosti, zvracení – kdo z nás by to neznal? Většinou to ale není tak zlé, protože záhy potíže zase zmizí. Někdy se však mohou stát trvalými. 

Na začátek trocha teorie:  

Žaludek produkuje žaludeční šťávu, tekutinu, která napomáhá trávení a díky vysoké kyselosti tvoří účinnou hranici proti nežádoucím vetřelcům, především bakteriím.
Aby žaludek netrávil sám sebe, chrání jeho povrch tenká, ale nepropustná vrstva. Když tento ochranný štít selže, šťáva zasáhne žaludeční stěnu a objeví se zánět žaludeční sliznice neboli gastritida.
Akutní zánět je náhlý, mívá prudký průběh a zpravidla se úplně vyléčí. Chronickou gastritidu charakterizují střídavé obtíže, které trvají několik týdnů, měsíců a dokonce i několik let.

Stres, tabák, léky

Nejčastějšími příčinami žaludeční gastritidy jsou dlouhodobý stres, kouření, alkohol, dráždivé potraviny a léky (nesteroidní antirevmatika a kyselina acetylsalycilová).
Může ji ale také vyvolat infekce, způsobená bakterií Helicobacter pylori. Jejím „dílem“ je asi 95% dvanáctníkových a přibližně 80 % žaludečních vředů.
A navíc zvyšuje riziko nádorových onemocnění žaludku, odhaduje se, že až o čtvrtinu – určité formy rakoviny žaludku vznikají výlučně na základě infekce Helicobacter pyroli.

Záleží na tom, co kdy jíme

Co signalizuje, že můžeme trpět vředovou chorobou? Nejčastěji pociťujeme pálivou bolest v nadbříšku, která u dvanáctníkového vředu vystřeluje i do zad.
Žaludeční vřed vyvolá svíravé bolesti nejčastěji do 1–2 hodiny od poledního pokrmu, zatímco při onemocnění dvanáctníkovým vředem pociťujeme maximum bolesti spíše nalačno nebo teprve až čtyři hodiny po jídle.
Nebezpečný nadbytek kyseliny v žaludku se může projevit i pálením žáhy a pocitem kyselosti v ústech při větším psychickém zatížení nebo po vydatném obědě. Vhodné jídlo neutralizuje kyseliny, naopak kyselé nebo dráždivé pokrmy obtíže jen zhoršují. Pokud jde o přípravu, ideální je strava dostatečně tepelně upravená, kterou konzumujeme nejméně pětkrát denně v menších porcích.
I když se rozhodně nedoporučují destiláty a víno, řadě nemocných dělá po jídle dobře sklenka desetistupňového piva. Obtíže se často vyskytují typicky na jaře a na podzim. Podle odborníků ovšem příznaky málokdy odpovídají skutečnému rozsahu choroby. Například obrovský žaludeční vřed může být naprosto náhodným nálezem u člověka, který bolestmi břicha ani dalšími symptomy nikdy netrpěl.

Co se děje u lékaře

Základem vyšetření je gastroskopie. Když při ní lékař nalezne žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, odebere vzorky sliznice na mikrobiologické vyšetření, aby se potvrdila nebo vyvrátila přítomnost bakterie Helicobacter pyroli. Vřed se dnes léčí podáváním léků potlačujících tvorbu žaludečních kyselin (tzv. blokátory H2-receptorů) v kombinaci s antacidy (látkami neutralizujícími kyseliny) a místně působivými anestetiky,

Tvorba kyseliny se dá také zcela zablokovat, případně chirurgicky odstranit ta část žaludku, kde se tvoří nejvíce.
Prokáže-li se přítomnost Helicobactera, dostaneme navíc antibiotika. Celková léčba trvá při pravidelných gastroskopických kontrolách obvykle 4–6 týdnů. Díky nejmodernějším lékům se vředy obvykle úplně zahojí.

ava

Foto: marin/Freedigitalphotos.net