Solit, sladit – nesolit, nesladit?

Solit, sladit – nesolit, nesladit?

Celá staletí si jich lidé vysoce cenili: cukr v homolích přechovávali hned vedle rodových pokladů – a solí se platilo, dokud se na scéně neobjevily peníze. 

Dnes vzbuzují obě oblíbené přísady emoce poněkud jiného rázu. Jak ale najít kompromis mezi tím, co máme rádi, a tím, co je zdravé!

 

CUKR 

 

SŮL



Netěší se dobré pověsti, říká se  že představuje pouze prázdné kalorie. 

Cukr nám ale dodává energii. Bílý či hnědý – rychle se v těle rozkládá, ve stejné chvíli stoupá hladina glukózy, která zajišťuje mozku přísun nezbytné energie.
Kromě toho cukr zlepšuje náladu, protože „vyzývá“ organizmus k produkci hormonů štěstí. 

Je pro naše tělo nezbytná, protože obsahuje sodík – látku, která pomáhá regulovat krevní tlak a udržovat rovnováhu mezi kyselostí a zásaditostí.
Sodík potřebujeme k převádění nervových impulsů, umožňuje nám také dobře trávit.

Kuchyňská sůl také bývá obohacována o jód, proto působí preventivně proti nemocem štítné žlázy.

KDE SE NACHÁZÍ?

Za den bychom ale neměli sníst víc než 100 g cukru (to je 10 lžiček – asi 250 kcal). Nepočítejte ale jen lžičky, které si sypete do kávy a čaje, je skrytý také v konzumovaných potravinách. 

Např. ve 100 g džusu je 50 g cukru, v malém kelímku jogurtu asi 10 g, v čerstvém ovoci, chlebu, rýži, bramborách či hamburgeru (v porci 100 g) cca 20 g. 

Výrobci potravin musí na etiketách uvádět všechny látky obsažené v dané  potravině.   

Pořadí látek svědčí o tom, čeho je nejvíce.  

Pokud je tedy cukr na druhém místě, znamená to, že může tvořit až polovinu obsahu produktu – např. 50 g ve stogramovém množství marmelády!

Denní doporučená dávka je pouhých 1,5 g (tj. půl lžičky), my ale obvykle konzumujeme 12 gramů i víc. Děje se tak hlavně proto, že jíme různě zpracované a konzervované potraviny. 

       

Sůl je např. v chlebu (krajíc chleba = 0,75 g), kukuřici (5 kukuřičných placek = 1,4 g soli) i v pizze (středně velký kousek = přibližně 3 gramy).

Hodně soli obsahuje nakládaná zelenina, solená a uzená masa, konzervy a tvrdé sýry. Zejména pak přísady do polévek (glutamát sodný), instantní i konzervované polévky, vývary v kostce a jídla s rychlou úpravou.

CO ZPŮSOBUJE

Podporuje otylost. Když organizmus získá příliš mnoho energie, nemůže ji celou využít. Proto ji uloží ve formě tukové tkáně. Otylí lidé jsou častěji postiženi ateriosklerózou, vysokým krevním tlakem, mrtvicí, křečovými žilami a degenerativními onemocněními kloubů.

Vysoká konzumace  cukru přispívá I k rozvoji cukrovky 2. typu. Cukr je vyhledávanou výživou  bakterií – usazený na zubech slouží jako potrava škodlivým mikroorganizmům, které vyvolávají zubní kaz.

Je-li hladina cukru v krvi zvýšená, mohou toho využít také mikroorganizmy nacházející se např. v pochvě. Kvasinky se množí, a je-li organizmus oslabený, zaútočí a vyvolají plíseň.

 

Zvyšuje krevní tlak, nebezpečná je především pro lidi s nemocnými ledvinami. A hypertenze nese riziko dalších nemocí. 

Nadměrným solením se zadržuje voda v těle a přetěžuje ledviny, trpí i žaludeční a dvanácterníková sliznice a následkem mohou být vředy. 

Lidé, kteří hodně solí, vyplavují spolu s močí z těla i vápník. 

Nedostatek tohoto minerálu znamená zvýšené riziko zlomenin a dlouhodobě i osteoporózy (křehké kosti).