Někdy naše tělo reaguje docela nevyzpytatelně. Vydává podivné zvuky, potrápí nás náhlou bolestí, vyvolá nám zatmění před očima, či přivolá mikrospánek. Proč nám to jen dělá?
Na devět takových PROČ jsme hledali odpovědi. Některé pochody v našem těle však ani odborníci nedokáží vysvětlit.
Jak vzniká škytání
Při škytání dochází ke krátkodobému křečovitému stažení bránice. Plíce se přitom prudce roztáhnou a dovnitř proudí vzduch. Zároveň se uzavírá hlasová štěrbina v našem hrtanu, vzduch na ni naráží a to vyvolává typicky škytavý zvuk. Tento reflex může vyvolat ve spěchu snědené jídlo nebo pití, případně nedopatřením polknutý vzduch.
Co pomáhá: odpoutejte svou pozornost, aby se bránice mohla uvolnit. Poproste někoho, ať vám dá napít vody. Vy se sklenice nedotýkejte a dotyčnému se dívejte po celou dobu do očí.
Proč mi, když máme hlad, kručí nám v žaludku?
Podivný zvuk v našem břiše se ozývá, když jsme dlouho nejedli. Způsobuje to žaludek. Ten za normálních okolností tlačí trávenou potravu směrem ke střevu tak, že se stahuje. To ovšem probíhá stále, i když je žaludek prázdný. Potom je ale úzkým otvorem k střevu protlačován vzduch a přitom, podobně jako v dudech, vznikají tyto zvuky.
Co pomáhá: snězte nějakou maličkost, například ovoce. Žaludek se sice bude pohybovat i potom, ale protože bude plný, probíhá to většinou nehlučně.
Jak vzniká píchání v boku?
Zná to každý běžec, píchání v boku, které vzniká pří běhu. Bolesti vyvolává křečovité stažení bránice. Jak k tomu dochází, to vědci zatím přesně nezjistili. Odborníci se pouze domnívají, že bolesti může vyvolat špatná technika dýchání a případně i slabé břišní svalstvo.
Co pomáhá: sportovní lékaři doporučují trénovat nejdříve dvě hodiny po jídle a také ne ihned ráno po probuzení.
Při tréninku běhu je vhodné posilovat břišní svaly. Přesto vás pod žebry píchá? Tak tedy zmírněte tempo a zhluboka a pravidelně dýchejte do břicha. Nebo na bolestivé místo přitiskněte ruku a předkloňte se, to píchání v boku okamžitě uvolní.
Co dráždí brňavku?
Naráz na brňavku cítíme jako zásah elektrickým proudem. Ani se tomu nelze divit: citlivý bod na lokti totiž není kost, ale jeden ze 3 hlavních zásobovacích nervů ramene, nervus ulnaris.
Co pomáhá: bolest naštěstí zajkrátko zase odezní. V důsledku dlouholeté práce u počítače však tento nerv může být trvalé zmáčknutý. To pak může vést k pocitům necitlivostí rukou, což si žádá lékařské ošetření.
Jak to, že zubní krčky jsou tak choulostivé?
Zdravé zuby chrání zubní sklovina, nejtvrdší látka, jaká v našem těle existuje. Když dásně ustupují, zubní krčky zůstávají odhalené. Nacházejí se v nich prodloužené části nervů a proto jsou citlivé na bolest.
Co pomáhá: po každém jídle si zuby vyčistěte měkkým zubním kartáčkem a pastou na citlivé zuby. Lékař vám navíc může krčky zaplombovat.
Co se skrývá za mikrospánkem?
Nepřekonatelná únava, zívání, těžká víčka, pocit chladu: tyto symptomy jsou typickými předzvěstmi mikrospánku. Krátké zdřímnutí trvá sice jen několik sekund, ale za volantem může mít nedozírné následky. Mikrospánek je spontánní nouzová reakce organismu na přílišné vyčerpání. Jeho příčinou bývají poruchy spánku.
Co pomáhá: dbejte na zdravý noční spánek. Při akutní únavě se nadýchejte čerstvého vzduchu. Pokud se tento problém dostavuje častěji, promluvte si o tom s lékařem. Poruchy spánku mohou mít někdy i organickou příčinu, např. noční přestávky v dýchání.
Proč se nám někdy dělá černo před očima?
Někdy když se prudce zvedneme, se nám udělá černo před očima. V žilách nohou se totiž hromadí krev a v oblasti hlavy zároveň klesá krevní tlak. Díky tomu je krátkodobě omezen přísun kyslíku zrakovým buňkám. Ty se „vypínají“ a my na okamžik oslepneme.
Co pomáhá: hlavu dolů! Nejlépe uděláte, když si sednete a hlavu položíte na kolena. Pokud takovými záchvaty slabosti trpíte častěji, měla byste dostatečně pít. Krevní oběh dále posílíte lehkým vytrvalostním sportem a kartáčovými masážemi.
Proč zíváme?
Dělají to opice, kočky, psi – i lidé: od srdce zívají. Nejčastěji se tak děje po ránu a večer. Je to sice kuriózní, ale vědci toho dosud o zívání moc nevědí.
Nezjistili, ani jakou má funkci, ani proč je nakažlivé. Jedna teorie však přesto byla vyvrácena: S nedostatkem kyslíku nemá zívání vůbec nic společného.
Čím to je, že jsou modřiny modré?
Když se uhodíme, drobné cévky v kůži se drtí. Krev pronikne do okolní tkáně a shromáždí se pod povrchem kůže. Přes kůži ovšem tmavě červená krev prosvítá jako modrá a časem zezelená a zežloutne…
Co pomáhá: poraněné místo okamžitě pevně stiskněte rukou. Bolest a rozšiřování krevní podlitiny zmírní studené obklady. V důsledku šoku z chladu se totiž cévy stáhnou. Jinak je modřina spíše estetickou záležitostí.
Foto (odshora): pixabay, FreeDigitalPhotos.net / autoři: 1. a 2. Jolee G., 3.nun_skyman, 4.imagerymajestic/