MLÉKO – pít či nepít?

MLÉKO – pít či nepít?

Asi jste si všimli, kolik se v posledních letech objevuje rozporuplných tvrzení na téma mléko. Odpůrci mléka například tvrdí, že mléko není vhodné pro dospělé, že zahleňuje, způsobuje obezitu, odvápňuje… Většina informací tohoto typu ale není nijak vědecky podložená.

Víte, že...

...Čerstvé nepasterizované mléko má relativně krátkou trvanlivost. Pasterizace a poté fermentace (kysání) trvanlivost prodlužuje, do jisté míry zabraňuje množení některých patogenních mikroorganizmů. 

Výhodou je také snížení obsahu mléčného cukru (laktózy).

...Fermentovaným mléčným výrobkům dávají dnes dietologové přednost. Dva nejběžnější výrobky, obsahující probiotika, jsou jogurt a kefír.

...Ovšem význam pro zdraví mají zejména přírodní neochucené produkty, které však ne každému chutnají. Vyplatí se číst etikety na kelímcích, mnoho „jogurtů“ neobsahuje živé protibiotické bakterie, ale naopak o to víc umělých sladidel, barviv, plnidel a nejrůznějších přídavků.

...Mléko má velmi málo železa, dlouhodobá výhradně mléčná strava by vedla vždy k chudokrevnosti.

...Mléko obsahuje řadu vitaminů – B2, A (i provitamin karoten),B1, B6,E, K i malé množství vitaminu D a C. Obsahuje i vitamin B12, který je důležitý pro správnou funkci krvetvorby a nervového systému.

 
 

„Tvrzení o škodlivosti mléka je velký mýtus,“  říká prof. Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF a FN v Hradci Králové.
„Intolerance mléčného cukru (laktózy) se týká jen 5 až 10 % lidí. Zbytek populace může mléko a mléčné výrobky bez problémů běžně konzumovat.“

   

Mléko obsahuje mnoho důležitých živin – plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk a cukr, mnoho vitaminů a minerálních látek, a především vápník.

Lidský organismus umí trávit mléko i v dospělosti, i když to platí především pro populaci evropského původu. Ta má – až na výjimky – schopnost udržovat si laktázovou aktivitu. Tato vlastnost v dospělosti chybí asijské a africké populaci.

 

Intolerance a alergie nejsou časté

Vzácná alergie na mléčnou bílkovinu se dá dnes diagnostickými metodami dobře prokázat. V takovém případě se člověk musí mléka a výrobků z něj samozřejmě vzdát. 

Zajímavé přitom je, že většina dětí alergických na mléčnou bílkovinu z této formy alergie „vyroste“ a v dospělosti jí pak trpí zhruba 2% osob.

    

Dětem i seniorům chybí vápník

Zdrojem vápníku je v potravě především mléko a mléčné výrobky, ze kterých člověk získá v průměru 56 procent denní potřeby (100 g bílého jogurtu obsahuje 140 mg vápníku). 

Mléčné výrobky jsou významné i proto, že využitelnost vápníku je zde 30%, na rozdíl od např. rostlinných zdrojů, (např. kapusta, brokolice, pórek, špenát, luštěniny a mák), kde je využitelnost získaného vápníku je ale jen 5–10%.

Pro vstřebávání vápníku z trávicího traktu je nezbytný vitamin D, jehož doporučený denní příjem je 10 µg. Když jej máme málo, výrazně se snižuje vstřebávání vápníku ze střeva.

Mléko je tedy pohodlným zdrojem vápníku a spolu s dostatečným pohybem a úpravou stylu života se podílí na ochraně proti civilizačním nemocem jako je osteoporóza, ale třeba i kardiovaskulární potíže.

Mléko na pultech

Ročně u nás spotřebujeme asi 15 kilogramů jogurtů a zakysaných mléčných výrobků na osobu, sýrů a tvarohu necelých 18 kg. Mléka vypijeme okolo 60 litrů. Spotřeba mléka a mléčných výrobků v Evropě různě kolísá – např. v Polsku pijí lidé mléka méně, okolo 40 litrů ročně, naopak průměrný Rakušan vypije víc jak 75 litrů.

Loni se k nám dovážela téměř polovina všech spotřebovávaných mléčných výrobků. Některé jsou sice levnější – ale nikoli kvalitnější – než domácí. Vyznat se v nabídce není jednoduché – nové informace o kvalitě a benefitech domácích výrobků z mléka můžete najít na www.mlekovaszdravi.cz. Pomůže vám poznat kvalitní výrobky a správně číst etikety na jejich obalech.

 

Jana Hrabáková

Foto archiv a pixabay