Nakažená klíšťata jsou i ve městech

Nakažená klíšťata jsou i ve městech

Po každé procházce do městského parku či lesoparku si prohlédněte oblečení a pokožku, nezapomeňte na kožní záhyby – a klíště odstraňte co nejdřív, radí epidemiolog MUDr. Rastislav Maďar. Nestačí zkontrolovat se až večer. Třeba ihned nenajdete všechna, ale snížíte jejich přisátí. Opatrnost je opravdu na místě.

Jak odstranit klíště?

Už neplatí metody jako zakapání olejem, potření máslem nebo krémem; klíště se sice dusí a udusí, ale přitom vypustí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. 

Lékaři už nedoporučují ani vytáčení klíštěte proti směru hodinových ručiček – ono totiž jeho kousací ústrojí nemá tvar závitu, ale má jakési háčky. 

Takže správně uděláte, když je pinzetou  (nepříliš ostrou, abyste je nepřetrhli, nejlépe umělohmotnou) opatrně vykýváte. 

Na výlet jen s placatkou

Ale pozor – před akcí, v průběhu i po ní nešetřete dezinfekcí. Může ji nahradit i správná tekutina z placatky, kterou si vezměte pro všechny případy.

Nejen klíšťovka nebo borelióza

Infikované klíště může přenést své patogenní mikroorganismy do vašeho těla často už v prvních desítkách minut. A pokud nad nimi váš imunitní systém nezvítězí, můžete kromě lymské boreliózy nebo nejvíce nebezpečné klíšťové encefalitidy dostat i jiné choroby, třeba tularémii, anaplazmózu a další. 

A když už jsme nebyli dost opatrní a nakazili se, uhánějme k lékaři co nejdřív při prvních příznacích.

Vloni v ČR 565 nemocných klíšťovou encefalitidou 

Až čtvrtinu případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii má na svědomí Česká republika.

Jedinou účinnou prevencí je očkování. 

Přesto se počet očkovaných už několik let drží na pouhých 24 %, u sousedů v Rakousku je to 83 %.

Podle nedávného  průzkumu (STEM) si až 76 % dotázaných neuvědomuje, že se touto nemocí mohou nakazit již po 2 hodinách od přisátí klíštěte.

Na očkování proti klíšťové  encefalitidy přispívá většina českých zdravotních pojišťoven. 

Jak se projeví klíšťová encefalitida

Únavou a horečkou – to je ovšem první, špatně diagnostikovatelná fáze onemocnění, protože tak začínají i jiné nemoci.

 „Ve druhé fázi se objevují bolesti hlavy a zvracení. Jasným příznakem rozvoje encefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů. Konkrétně se projeví tak, že člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými příznaky je nutné okamžitě jít na vyšetření do nemocnice,“ vysvětluje MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D., primář neurologického oddělení nemocnice v Jihlavě.

Následky nemoci mohou být až tragické

Dětští pacienti se s nemocí umějí naštěstí dobře poprat a nemoc obvykle zvládnou dobře. Horší je to u dospělé a starší populace. 

Pokud virus zasáhne nejen obaly mozku, ale i mozek nebo míchu, jde až o život ohrožující stav. Ve většině případů se potom pacienti dlouhodobě potýkají s řadou vážných potíží.

Jana Hrabáková

Foto: wikimedia a archiv