Vím jak se cítila Lotova žena.

04.07.2014 16:04

Kamarádka měla narozky a protože neměla na balkoně stoleček na kafíčko, rozhodla jsem se jí ho koupit.Vyhlédla jsem si ho v místním bazaru, kulatý, přiměřeně veliký, za přijatelnou cenu. Bazárník byl tak galantní, že mi ho dokonce pomohl naložit.

Už když ho cpal do kufru v podivné  poloze „na štorc“ ozval se mi vzadu v hlavě slabý varovný hlásek. „Takhle ne, sklop sedačky a polož ho raději nožkami nahoru…“

„Mlč, ten kousek to dovezu,“ okřikla jsem ho.

Cestou jsem se ještě zastavila pro kousek lina na polepení, aby stolek odolával větru dešti. Na parkovišti jsem si stolek pěkně změřila. „Ještě ho pořád můžeš otočit,“ ozval se zase ten protivný hlas, tentokrát již silněji. „Kušuj,“ plivla jsem po něm jedovatou slinu a zaklapla kufr. Ozvala se mohutná rána. Zkameněla jsem. Zadní sklo se rozpadlo na milion kousků.

Už přesně vím, jak se cítila Lotova žena.

Nevím jak dlouho jsem tam stála a civěla na stolek zasypaný hromadou skleněné tříště. Když šok odezněl, začala jsem jednat. Moje cesta vedla do servisu. Sklo objednali a slíbili mi ho tam za bratru pár tisíc znovu vlepit.

Takový nečekaný výdaj vždy „potěší“. „No přece to nebudeš platit“, radila mi sousedka. „Tak se domluv s někým, kdo má uzavřenou blbostní pojistku.“ (rozuměj pojištění odpovědnosti za škody způsobené druhým osobám). Asi by to šlo, jenže  to má háček.

Já totiž moc neumím podvádět. Mám pocit, že to na mně okamžitě každý pozná. A tak si v tramvajích štípám lístky i na jednu stanici a bez platné známky bych na dálnici neujela ani 100 metrů.

A pak mě to napadlo. Kdyby vlastně tuhle pojistku měl bazárník, což by podle mého názoru mít měl, tak by vlastně vše bylo naprosto čisté a legální. Ani bych nemusela lhát.

Nejenže ji neměl, ale evidentně vůbec nechápal, co to je.

„Já jsem to říkal, jenže tys mě jako vždycky neposlechla. Patří ti to!“ kdyby hlas v mé hlavě měl prsty, udělal by na mě dlouhý nos.

Ač nerada, musela jsem své intuici dát za pravdu, tentokrát se fakt snažila. Hodně moc.

„Tak jo, máš pravdu, budu tě poslouchat. Slibuji!

Evelína