Stěhování

10.09.2015 22:40

Kdo to zažil, ví, o čem budou následující řádky. Je to čistá, koncentrovaná hrůza.  Prožívám ji už několik dní. Zatím jsem se zmohla na pár jednoduchých zásad. 

Je naprosto jedno, kolik krabic si na přesun svých věcí připravíte. Bude jich málo. 

Je zcela lhostejné, kolik dní si na stěhování vyhradíte. Nebudou stačit a sjednaný termín stihnete s odřenýma ušima. 

Jste přesvědčeni, že v průběhu stěhování nejméně půlku starých a nepotřebných věcí vyhodíte? Omyl. Třídění vás bude bavit jenom chvilku. Pak přijdete na to, že házet do krabic všechno, jak to leželo a běželo kolem vás životem, je mnohem rychlejší. 

Samostatnou kapitolou je značení samotných krabic. Zpočátku budete bezesporu vytvářet přehledné a jasné nápisy: Ložní prádlo, kuchyně, knížky. Jak se ale bude blížit finále, předměty stále zůstávající v bytě budou stále různorodější a nápisy se tudíž stanou mnohem výpravnější. Například: soška, kompoty, bačkory. Nebo: psí šampony, tlakoměr, skleničky, utěrky, různé… 

Nakonec po několikadenním šílenství v bytě už zůstane jen pár věcí, taková malá hromádka uprostřed pusté prázdné plochy.

Podlehnete iluzi, že už jste na úplném konci. Chyba lávky, vynášet ji budete ještě nejméně na šestkrát, ale pak bude konečně hotovo.

Jen se vám nesmí stát, že najednou potřebujete jistý důležitý doklad. Víte úplně přesně, kde je: v červeném šanonu, který býval roky v dolním fochu knihovny. Nyní je v jedné z asi osmdesáti krabic. Tak do toho! Po půl hodině hledání: Nic. Po hodině: Sláva, červený šanon. Hmm, ale jiný…. Po dvou hodinách: Mám ho! Hurááá. Dokázala jsem to.  

Evelína