Seznámení s teroristou

05.04.2014 18:31

Z deníku Evelíny – Seznámení s teroristouVčera jsem se vracela vlakem domů později  než obvykle, protože jsem měla sraz s účetní kvůli daním. Do poloprázdného kupé si ke mně přisedl mladík.

Po chvíli se začal důkladně otírat ubrouskem se silnou mentolovou vůní. Spolu s únavou a vydýchaným vzduchem to byla vražedná směs. Udělalo se mi  mdlo. Nenápadně jsem se na něj podívala, jeho arabský původ nešlo přehlédnout. Když si otevřel notebook,  ztuhla jsem. Přes celou plochu, tam kde já mám hrající si jezevčíky, měl po zuby ozbrojeného vojáka  ležícího s okem upřených do hledáčku hrozivého samopalu.

Vzala jsem si knížku od Agáty Christie  a nasadila si brýle, abych lépe viděla. Bylo mi to ale na nic, protože všechny texty byly v arabštině. Vypadalo to, že s někým střídavě přes PC  a mobil horlivě komunikuje. Znovu jsem ho, jakoby mimoděk, oskenovala pohledem. Mohlo mu být tak okolo 25 let, byl štíhlý, menšího vzrůstu. Měl tmavé vlnité, nakrátko střižené vlasy a brýle s kovovými obroučkami. Oblečený byl velice nenápadně do džín a šedomodrého svetru. Vůbec nevypadal nebezpečně. Ale to přece dá rozum, ne? Copak si nějaký terorista  navlékne na hlavu šátek a vedle mobilu položí odjištěný granát, to by musel být blázen.

Jeho prsty stále rychleji a rychleji kmitaly po klávesnici. Najednou se vztyčil, zasunul mobil do kapsy kalhot a spěšně odešel. Jeho ruksak zůstal na sedadle vedle mě. Napínala jsem své levé, bohužel nedoslýchavé, ucho. Jako bych zaslechla tichounký tikot, ale také se mi to mohlo zdát  Začalo mi být opravdu úzko. Zvřela jsem oči.  Hlavou mě prolétly palcové  novinové titulky: Teroristický útok v mezinárodním rychlíku z Prahy do Mnichova, k odpovědnosti se přihlásila AL KAIDA. Počet obětí zatím není přesně znám.

Z mých děsivých představ mě vytrhlo hlášení, že vlak přijíždí do stanice Hořovice. Rychle jsem se začala oblékat a sbírat svá zavazadla. Terorista okamžitě vyskočil ! A !

Začal mi galantně pomáhat do kabátu. Pak se mile usmál a  udělal mi místo, abych mohla projít. V zádech jsem slyšela jeho „Na shledanou“. Tak nevím…

Evelína