Pomóóc, vězím v telefonní pasti!

07.01.2016 17:19

Evelína a její deníkO svých problémech s moderním tzv. chytrým telefonem jsem již psala. Nestydím se se za ně, je nás takových ve věku 40+ opravdu hodně.

Dokonce znám řadu velice schopných a moudrých lidí, kteří se svých předpotopních tlačítek drží jako batole mateřského prsu. Když zalovím v paměti, je mezi nimi právník, vedoucí bankovní pobočky, ba dokonce i jeden programátor.  Mladí nás nechápou, vždyť jen to tak jednoduché, intuitivní.

No, já tedy nevím, ale se svým starým „pádlem“ jsem přeposílala zprávy na všechny strany, uměla jsem posílat vizitky, dávat si různé upomínky a připomínky, avíza na narozeniny blízkých, a kdo ví, co ještě.

chytrým telefonem jsem na polovinu z toho, co umí,  buď ještě nepřišla, nebo mi to přišlo tak složité, že jsem si to jednoduše nezapamatovala. Není to tak dlouho, kdy mi můj mobilní ne zrovna levný chytrouš v záruce upadl na zem. Byť byl v pouzdře, tak se okamžitě na krycím skle objevil vějíř prasklin. Za pár dní displej začal lehce růžovět, poté se zbarvil fialově a následně zčernal. V prodejně operátora se mi vysmáli, na mechanické poškození se záruka nevztahuje.

Zase jsem melancholicky zavzpomínala, kolikrát mi vypadl z ruky ten starý hloupý tlačítkový telefon a nic se mu nestalo. Jednou jsem ho chudáčka hlupáčka dokonce vykoupala v louži. Hned jsem ho rozebrala, vyfénovala a zase naskočil a fungoval ještě nějaký ten rok. Pak jsem ho odložila na dno šuplíku, odkud jsem ho po neúspěšné reklamaci vytáhla a uvedla do provozu.

Ale nebylo to ono. Stále jsem nervózně ťukala prstem do jeho miniaturního displeje… Rozčilovalo mě, že se nedostanu do mailu, že se nemůžu kouknout do mapy, přečíst si zprávy atd.…

A tak za pár týdnů starouš zase putoval na dno šuplíku a já si domů přinesla chytrouše juniora. Byl dvakrát tak drahý, nesmírně ambiciózní a měl opravdu veliký displej. K němu jsem si koupila lepší kvalitnější a dražší pouzdro. Byl to dobrý pokus.

Na zem mi upadl už za měsíc. Na sklíčku se opět objevily povědomé vějířky. Zatím nerůžoví, ale ani nezvoní. Jenom tak divně hluboce mručí. Většinou ho vůbec neslyším, z čehož mí přátelé šílí. 

Nejeden z nich se mi snažil zvonění nastavit. Vždycky párkrát zazvonil a pak se zase vrátil se ke svému mručení. Reklamovat jsem se to samozřejmě neodvážila.

Potřebuji nutně nový mobil. Ne tak hloupý jako byl ten starý, ale ani ne tak přechytralý, jako byl ten nový. Prostě něco mezi. Co třeba takový úplně normální průměrný telefon?

To jsou nápady, co?

Evelína