Na počátku bylo slovo a to slovo bylo formulář!

25.05.2015 00:43

Pokaždé, když mám vyplnit nějaký formulář, zmocní se mě zvláštní pocit. Je to směs nevole, paniky a bezradnosti. Většinou ho přemohu …

Začátek bývá zdánlivě jednoduchý: Titul. Jméno. Příjmení. Někdy tam ale stojí: Příjmení. Jméno. Titul. I když je padesátiprocentní šance, že to napíšu správně, většinou se spletu a napíšu to obráceně.

Následuje obvykle adresa trvalého bydliště. I s tou mám potíž. Chce to po mě název ulice, jenže ty u nás na vsi nemáme. A tak napíšu jen obec a číslo. Zase chyba, má to být vedle v samostatné kolonce. Kde stojí: Číslo orientační lomeno popisné. 

Nevím, jak je to možné, ale  bezmála celý život přesně nevím, které je které. Navíc mi máme stejně na plotě jen jedno a tak ho tam odvážně vykroužím.

Posílena úspěchem pokračuji a narážím na učiněný rébus: Zákaznické číslo. Tady se dál nedostanu bez výpravy do komory, kde mám ukryté šanony. Vyhledám příslušný doklad a žasnu, co je tam různých čísel. Číslo faktury, číslo odběrného místa a konečně i číslo zákaznické.

Jásám a opisuji ho. Následuje číslo elektroměru, na faktuře ho hledám marně a tak se vypravím před dům k hodinám.  A mám ho. Ve formuláři  je okének osm, ale moje číslo čítá znaků dvanáct. Co s tím?

Zase se ozve ten známý pocit, tentokrát už v něm ovšem jasně převládá panika. Klid, to se nějak  vysvětlí, snažím se ho  zahnat a znovu spěchám před dům k hodinám? Stále na mě tupě zírá dvanáct čísel, pak ale zahlédnu zastrčený papírek. Je to terno, pět let starý doklad o výměně elektroměru. Jsou tam obě. Staré i to nové. Porovnávám ho s tím svým opsaným a shoduje se posledními osmi číslicemi. Sakra. Kdo ale má tohle vědět…

Jako profík přeskakuji adresu odběrného místa i tu korespondenční. Dřív jsem je všechny přirozeně vyplňovala, ale dnes už vím, že pokud se shodují s adresou trvalého bydliště vyplňovat se nemusí. A jsem na to také náležitě pyšná.

Navíc se blížím ke konci, už stačí jen doplnit stavy, které jsem si  pečlivě opsala na papírek. Ve formuláři je okénko VT a NT, na mém papírku  ovšem T1 a T2. Pocit paniky sílí, cítím jak mi krev pulzuje na spáncích. Je VT totéž  co T1 a NT se shoduje s T2 a nebo se VT snoubí s T2, aby NT vyjádřilo hodnotu T1?

Házím si korunou, padá orel, což je první varianta. Ještě křečovitý podpis, který naštěstí nemusí být podle podpisového vzoru. Protože to by mě zřejmě zabilo.

Hotovo.
Hurá!
Na začátku bylo slovo a to slovo nebylo bůh, ale formulář, napadá mě hříšná myšlenka.

Ó odpusť mi, pane všemohoucí…
A ještě radím, pokud máte titul, tak ho stejně jako já již mnoho let 
raději neuvádějte, abyste ho nemuseli vrátit v případě, že by se váš formulář plný škrtů a šipek dostal do špatných rukou.

Evelína