Letem výtahovým světem

06.05.2014 00:37

Deník  EvelínyPradávný Homo sapiens zdobil svými kresbami jeskyně. Současný Homo stupidis, ,kam moje paměť sahá, čmárá ve výtazích, po zdech a v telefonních budkách.

Zpočátku si vystačil se symboly lidské sexuality. K nim  postupně přidával jednoduché texty. Jeden z prvních sofistikovaných nápisů,  který si pamatují z mládí,  zněl: „Franta je debil“. Občas se ale již tehdy objevila hotová perla.

Můj velice dobrý kamarád například bydlíval ve stejném secesním domě nedaleko Staroměstského náměstí, jako herec Miloš Kopecký. Tehdy se hodně spekulovalo o mileneckém vztahu slavného stárnoucího herce s jistou velice mladičkou televizní hlasatelkou. Výtah tam neměli, a tak se neznámý autor musel spokojit s omítkou vedle schránek, kam pečlivě a se zjevnou úctou vyškrábal: „Pan Kopecký je děvkař.“  Chodila jsem okolo tohoto nápisu často. Zajímavé je, že se je nikdo dlouho nesnažil odstranit, snad protože jaksi nepřekračoval obecně přijatelnou míru vkusu.

Jinak ale bývaly výroky, s nimiž se běžný uživatel výtahů a schodišť setkával,  spíše nenápadité. Jistým osvěžením se stávala sdělení typu. „Jarda miluje Věru “  a pod.

Pamětníci si možná vybaví  nápis „Volej! Pavel. Tel:…“, který  v Praze velice na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let nechyběl snad v žádné telefonní budce. Vždycky jsem za ním viděla romantický příběh jako vystřižený z Fráni Šrámka o nešťastného mladíkovi, který marně hledá svou  lásku.  Až o mnoho let později mi kdosi vysvětlil, že ve skutečnosti byl Pavel  známý pražský homosexuální prostitut  a tímto způsobem si získával novou klientelu….

Pak jsem se z pražského činžáku odstěhovala do domku na venkově, roky plynuly a já jsem o dalším vývoji výtahové grafiky ztratila přehled

Až včera. Ze stanice metra Muzeum jsem se na povrch svezla velikým výtahem. Vyložená pastva pro oči. Nechyběly sex symboly, variace na evergreeny Franta je debil a Jarda miluje Věru. Nechyběli ani novodobí Pavlové nabízející svá telefonní čísla. Ale našla jsem tam i jiná témata. Například nápis. „Zloději a tuneláři vítězí nad pravdou a láskou!“ mě svým sarkasmem oslovil okamžitě a  dvě slůvka  „Ústecký činoherák“ se srdíčkem vyjadřujícím čísi solidaritu s nedávným bojem herců za své divadlo -  mě dokonce naplnil hrdostí. 

Že by se přeci jen začal Hommo stupidis stávat konečně ohroženým druhem? Bylo to fajn, ale moc tomu nevěřím.

Evelína