Je libo vymýt mozek?

22.03.2015 21:22

„Představ si!“ sdělila mi před pár lety moje, dnes již bohužel zesnulá maminka zcela vážně a s vykulenýma očima.  „V jižní Americe objevili někde hluboko v pralesu kmen, který měl naprosto zdravé zuby, protože tam všichni žvýkali mátu. Tak si ji jdu taky trochu natrhat.“

Zatímco máti křepce s hůlkou vyrazila k bylinkovému záhonu, já cítila jak tuhnu. Poněkud šílená kombinace jihoamerické džungle, máty peprné a maminčiny totální zubní protézy způsobila v mé hlavě neskutečnou disharmonii, která mě na několik dlouhých vteřin připravila o hlas.

Úplně bytostně jsem cítila, jak se moje mozkové závity točí na maximum až konečně vydaly onen spojující článek – televizní obrazovku. „Ale mami, to je jenom reklama, tuším na žvýkačky... to nesmíš brát tak vážně.“
Maminka jen nechápavě zavrtěla hlavou a zmizela v domě. A podobné situace se opakovaly. Tu mě u oběda obohatila o novinku, že se již nandavací umělé zuby dělají i pro psy (fantasmagorická reklama na psí dentální pamlsky), jindyměsíc vyžadovala jistý zázračný jogurt, který měl jednou provždy vyřešit všechny její zažívací a střevní problémy, což se přirozeně nestalo.
Prostě její poměrně malé pochopení pro reklamní nadsázku způsobilo, že se jí stíraly rozdíly mezi reklamní fikcí a ostatními pořady. Opravňovaly ji k tomu silné dioptrie a vysoký věk.

Proč jsem si ale na to vzpomněla? Protože se stále častěji v komerční televizi, především v divácky oblíbených televizních seriálech objevují reklamní praktiky, vedle kterých je i nejrafinovanější reklamní šot úplný čajíček.
Možná jste si všimli, že například v Ulici sídlí jistá konkrétní německá pojišťovna, kam někteří hlavní protagonisté nejen chodí, ale kterou občas i nepokrytě chválí. V Ordinaci zase kraluje svým výrazným logem řetězec lékáren, kde si pro změnu všechny postavy  vyzvedávají prášky a nedávno si při jedné z podobných příležitostí museli dokonce televizní diváci vyslechnout od pana magistra info o jejich bonusovém programu.

Vedle těchto reklamních masáží působí v duchu hesla „kdo nemaže, ten nejede“ vyzmizíkované značky automobilů, domácích spotřebičů či fiktivní etikety piva vyloženě směšně. Tyhle skryté „seriálové reklamy“ nejsou nic jiného než klasické vymývání mozků. 

Je celkem jedno, jestli reklamu na televizní obrazovce milujeme, nebo nesnášíme. Jisté je, že bez ní to v tržním hospodářství ještě asi dlouho nepůjde. O to více  bychom si však měli hlídat naše výsostné právo vědět, co je ještě reklamou je a co už nikoliv. Jinými slovy reklama by měla být vždy uvedena jen v prostoru, pro ni vytvořeném, tedy v reklamních blocích.

Věty typu: Byl jsem se přeptat v ……  (já jim reklamu dělat nebudu) a nabídli mi skvělé podmínky, podle mého názoru do televizní seriálové tvorby opravdu nepatří.

Moje nebožka maminka by z toho už asi byla doopravdy paf.

My jim na to ale naštěstí neskočíme, není-liž pravda?

 

Vaše Evelína